Je v českém jazyce slovo(a),které se vyslovují jinak než se čtou?

takových je hrozná spousta, jen si to my Češi neuvědomujeme, protože nám to přijde normální.

1. jedním z aspektů odlišné výslovnosti od psané podoby je tzv. spodoba znělosti – přizpůsobení (ne)znělostí předchozí hlásky hlásce následující. Tzn. je-li následující hláska neznělá, „nakazí“ svou neznělostí i hlásku předchozí, např. hezký [heský], Z čteme jako S, protože neznělé K „nakazilo“ předcházející zetko neznělostí;
2. tzv. neutralizace = přeměna hlásky znělé na konci slova ve výslovnosti v hlásku párovou, ale neznělou, např. dub [dup]
3. … no a pak přejatá slova, zejména z angličtiny

No… slovicko „jinak“ se „jinak“ pise a „jinak“ cte :P

Pokud nebudeme brat v potaz tuto slovni hricku, pak viz. quentos.

Chtěl si napsat " než se píšou?", ne?

Žádný mne – takhle rychle – nenapadaj, ale oceňuji fakt dobrej dotaz…

😉

Snad jenom slova typu: vosum, sedum, skáza, objed, objeť, a další takové podobné „chytáky“ písemného projevu (a nejen pro diktáty dětí školou povinných…)

A v nějakém cizím jazyce se slova vyslovují jinak než se čtou? ;)

Teď, z hlavy mě napadá například cokoliv, kde je ‚ě‘

Píšeš věta, čteš vjeta
Píšeš vědět, čteš zase jako ‚je‘>vjedět

Našlo by se toho určitě více, ale v neděli večer mi to moc nemyslí. 🙂

Třeba písmeno „ch“, píše se c h a čte se to ch 🙂