Je tohle vůbec možný – co všechno si lidi nevymyslí, aby vytahali z druhých peníze?

Quentosi, ty ještě nevíš, co je to OPRAVDU bujná fantazie! Znala jsem jednoho vyžírku – no Ezop proti němu hadra! :D
Před lety si ho mamka nakvérovala k nám do bytu – nalepil se na ni v Brně na nádraží, nedal se setřást. Jel s ní vlakem až do našeho města, víceméně sám se pozval k nám, na krátkou návštěvu, ze které se nakonec vyklubalo několik dní :D Vydával se za odborníka přes bylinky, prý vymyslel zázračný lék na všechno – říkal tomu „Olejíček 31“. Mamka měla v té době zdravotní problémy, tak se nechala oblbnout. Ten vyčuránek mamce nakukal, že jednu lahvičku olejíčku má v Brně na hotelu a že až se do Brna za pár dní dostane, přiveze nám ji. Mezitím si u nás doma užíval veškerýho servisu, choval se, jak kdyby u nás žil odjakživa. Žádná křeč, že jo!? :D
Za pár dní se spakoval a že teda jede do toho Brna. Vrátil se za několik dní, samozřejmě bez olejíčku. Prý si ještě musel zajet do Ostravy za jedním známým, co mu dluží asi 200.000Kč. Známý mu peníze dal, on si je schoval do batohu, kde měl uložený i ten olejíček. V noci už nestihl vlak na Brno, tak se rozhodl přespat v Ostravě na nádraží. Batoh si neprozřetelně nechal položený vedle sebe – ráno, když se vzbudil, batoh samozřejmě fuč :D Chudáček malý – ani se neměl jak dostat zpátky do Brna, musel prosit o pomoc policii :D Hned z Brna se vydal zpátky k nám, vyprávěl nám celou tu jeho smutnou story.. a mamka mu věřila :D Hned slíbil, že zajede k němu domů (do Litoměřic), že tam má další zásoby olejíčku. Za pár dní prý bude zpátky.. Byl tu jeden problém: na cestu neměl peníze. Bezostyšně chtěl pumpnout mamku, ale ta už začala čmuchat podraz, tak řekla, že tolik peněz u sebe nemá. Hučel do ní, ať jde vybrat z bankomatu, mamka tvrdila, že nemá ani na účtu. Ta kreatura jedna šeredná plešatá byla tak obrnklá, že chtěl po mamce i její snubák!!! Prý ho dá do zastavárny, ale hned jak se k nám vrátí, ho z té zastavárny půjde zase vyzvednout. No mamka na to samozřejmě nepřistoupila a pán už začínal být vzteklý. Hrál uraženýho, že mamka jeho čistým úmyslům zřejmě nevěří.. A prý: „O co ti jde? Vždyť říkám, že za dva dny jsem zpátky a prstýnek zas vykoupím zpátky!?“
A my mu teda navrhli, ať zastaví jeho cenný hodinky, co mu prý kdysi dala jeho nebožka žena. Když ví tak jistě, že ty prachy na vykoupení ze zastavárny mít bude, proč ty hodinky nechce dát?! Jak ten se vztekal!!! Hodinky z ruky dát nechtěl :DD Mamka nakonec sehrála komedii, že v peněžence ještě našla zapadlou dvoustovku – tu mu teda dala, jen ať už vypadne, ale on se stejně k odchodu neměl. Jedno ráno jsem se naštvala a vyhnala ho sama :D Hlas se mi u toho třásl, měla jsem trochu strach (nosil totiž za páskem 15cm kudlu), ale dopadlo to dobře. Dělal sice ramena, že se stejně vrátí a bla bla bla, ale pochopil, že u nás už si ani neškrtne. Zmiznul a víckrát jsem ho neviděla. Brácha ho prý občas v Brně na ulici potkává, ale ten mamlas asi ani netuší, koho míjí :D

Přísahám, že tenhle příběh se fakt stal – a že jsem si nevymyslela ani jednu jedinou větičku. Dokonce jsem ještě spoustu detailů vynechala, protože to by bylo opravdu na román. Co všechno si ten exot dokázal vymyslet, nad tím zůstává rozum stát :D Tvrdil, že je milionář, že jeho sestra vlastní síť hotelů, jeho dcera žije s přítelem-malířem ve Francii.. On sám že má sídlo v Britské Kolumbii a Krumbachu, že se kamarádí se Standou Grossem i Dášou Havlovou,…a osobou ze všech nejbližší mu je ctihodná sestra Václava, které pravidelně přispívá na její charitativní činnost.
Jooo, mimochodem – mamce samozřejmě sliboval svatbu, nový barák, kde všechno bude na dálkový ovládání, kreditku se stoticícovým přírůstkem každý měsíc,…
Málem jsem se počurala smíchy, když jeden večer seděl zahloubaně v kuchyni u stolu a cosi sepisoval. Byl to dopis jeho právníkovi-příteli. V dopise ho prosil, aby pozměnil jeho (před lety sepsanou) závěť. Původně chtěl veškerý majetek odkázat dceři, setkání s mamkou ho ale natolik citově zasáhlo, že se rozhodl půlku jmění darovat nám. No není zlatej?! :DDDD Dodneška to lejstro mám schovaný – na památku :D „Zapomněl“ ho u nás doma po tom, co byl nucen tak narychlo „odejít“ :D Mamka ten papír tehdy vzteky roztrhala, ale slepila jsem ho – takové relikvie by byla škoda :DD

Jooo, lidská fantazie nezná hranic… :DD

tak to je teda dost zlé :(

takové lidi vážně dát někam na ostrov a nechat je tam, ať si dělají co chtějí.

Jo tak on „chlastá“ naftu to je dobrý, vím, že by zahnul do nejbližší putiky a přikrmil to. Dnes není radno se na ulici dávat s někým do řeči.
Ale jsou tací kteří mu na to skočí.

Ad quentos a barnajka, buďte rádi, že žijete mimo metropoli, tady byste podobné a ještě neuvěřitelnější historky zažívali každý týden. Pravidelně nabízejí zaručeně originální hodinky (většinou ve dvojici, kdy žena nabízí, chlap jistí opodál).
A různých verzí o tom jak potřebuje na jídlo nebo na vlak jsem vyslechl tolik, že jsem byl nucen vypracovat jedinou účinnou strategii, v klidu ho vyslechnu a nabídnu, že půjdu s ním a zaplatím mu polévku nebo koupím lístek až u pokladny a v tu ránu i ten největší invalida peláší jak zajíc.
A na otázku nemáte cigaretu? je účinná odpověď, „jo tuhle jednu, co jsem si vysomroval, koukej vodprejsknout, tohle je můj rajón!“