Pokud někomu příjmení nevyhovuje, je možné požádat o změnu

http://www.pe­nize.cz/spotre­bitel/303527-zmena-prijmeni-po-svatbe-rozvodu-i-na-prani-jak-na-to

Projděte si odkazy, dovíte se víc.

http://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=p%C5%99echy­lov%C3%A1n%C3%AD%20%C5%B­Eensk%C3%BDch%2­0p%C5%99%C3%AD­jmen%C3%AD

Zda je či není správné přechylování, se dovíte víc od našich jazykovědců. Můj názor – proti gustu žádný dišputát.

Opravdu záleží na jazykovém citu. Např. půjdu nakoupit s Evou Liškovou, či s Evou Liška, nebo s Evou Liškou? Jsem pro českou gramatiku, tradici atd. U cizích příjmení je to samozřejmě jinak.

"Bohemistika, jakožto přísně vědecká disciplína, se samozřejmě k tomuto jevu již vyjádřila, a to mj. v internetové příručce Ústavu pro jazyk český (dostupné na http://priruc­ka.ujc.cas.cz). Ze stanoviska ÚJČ ocitujme dvě klíčové pasáže z uvedené příručky:

1. Přechylování příjmení, tj. odvozování ženských podob příjmení z příjmení mužských, a to příjmení domácího i cizího původu, není v běžné komunikaci povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Je pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka vhodné, využívá jejích strukturních vlastností – toho, že změna gramatického rodu je vyjádřena pomocí přechylovací přípony a že různé pádové tvary tvoříme pádovými koncovkami. V každé mluvnici a jazykové příručce se s ním počítá jako s běžnou součástí slovotvorného a tvaroslovného systému. Účelem přechylování je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nejednoznačným větám […] http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=700&­dotaz=p%C5%99e­chylov%C3%A1n%C­3%AD
2. Při užívání ženských příjmení (přechýlených, popř. nepřechýlených) je třeba lišit dva základní typy situací:
   1. úřední komunikaci, tj. zápis ženských příjmení do matriky, jejich uvádění v dokladech, ve smlouvách apod.;
   2. komunikaci neúřední, např. užívání ženských příjmení v médiích. Pro úřední komunikaci platí závazné předpisy, pro jiné projevy striktní pravidla stanovena nejsou […] http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=705&­dotaz=p%C5%99e­chylov%C3%A1n%C­3%AD.

Z toho všeho vyplývá:

1. V oficiální administrativní komunikaci důsledně dodržujme takovou podobu ženského příjmení, jež je zanesena do právně platných dokumentů.
2. Vyjádří-li žena vůli, aby její příjmení nebylo v češtině přechylováno, respektujme ji (ženu i vůli), i když věty jako Mluvil jsem se slečnou Smetana mohou leckoho tahat za uši.
3. U příjmení exotických se rozhodujme podle jazykového citu, neupravuje-li již jejich psaní normativní příručka.
4. Nebrání-li tomu důvody uvedené v bodech 1, 2 , 3, přechylujme: češtině je přechylování vlastní.

Jazykový cit je vlastní všem uživatelům mateřského jazyka, nejen lingvistům!"
http://www.as­cestinaru.cz/prechy­lovani-prijmeni/

Upravil/a: annas

Není. -můj názor

… no, a cizinci taky naše jména překládají s „ová“, pokud vím, tak ne, tak je to fifty-fifty, každej stát dodržuje pravidla svýho pravopisu … jak bych pak poznal, že de vo ženskou …

Souhlasím tady s Jaromírem, rozhodně ne.