Je převzato víc cizích slov z latiny nebo z řečtiny?

P. Hauser uvádi, že víc slov poskytla češtině přímo latina. Totiž řecká slova se do češtiny dostala nejen přímo, ale prostřednictvím latiny, stejně tak jako do jiných jazyků a pak teprve k nám. Takže to neníí jednoznačné.

V průběhu svého vývoje přejímala čeština slova z různých jazyků, zpočátku nejvíce z latiny (např. cyklus, republika, student, univerzita) a řečtiny (demokracie, hyperbola).

Výrazy latinské a řecké se k nám dostávají v podstatě stále, přestože latina je dnes již mrtvým jazykem. Důvodem je skutečnost, že z těchto klasických jazyků přejímaly slova i jiné moderní jazyky, přizpůsobily si je a dnes se k nám tyto výrazy dostávají zprostředkovaně např. z angličtiny, francouzštiny apod. Také celé terminologie některých vědních oborů jsou více či méně založeny na latině (např. lékařství nebo farmacie) i řečtině (matematika, geometrie, psychologie). Totéž platí i u jiných jazyků, např. italštiny (klasická hudba, výrazy jako např. moderato, legato, adagio, piano) nebo francouzštiny (výrazy z oblasti módy – manžeta, fazóna, flanel; gastronomie – paštika, želatina; umění – impresionismus, rokoko a baletu – arabeska, pirueta). Z němčiny přejala čeština ve svém vývoji mnoho slov, pojmenovávajících i věci týkající se každodenního života (např. haléř, helma, mince, plotna, punčocha).

Knižní zdroj: P. Hauser Nauka o slovní zásobě.