Viz článek:
Inedia je latinský výraz pro “hladovění”, je to lidská schopnost
žít bez jídla. Lidé, kteří provozují životní styl bez jídla, mohou
čerpat na svou obživu energii z přírody. Žijí z čchi, země, lesa,
vody, slunce, vzduchu nebo z lásky a víry. Lidé, kteří žijí nezávisle
na jídle se nazývají breathariáni, solariáni, wateriáni nebo pranariáni a
pocházejí ze všech oblastí života, z různých kultur a všech koutů
světa a žili zde ve všech etapách a žijí i v dnešní době. Mezi ty
nejznámější patří například Otec Švýcarska – Nicholas z Flüe,
Tereza Neuman, nebo také Doktorka Moorová, která prochodila svět pěšky
křížem krážem a žila jen z vesmírné energie. Tito lidé postupně
přejdou z vegetariánství na vitariánství, což je strava přírodní –
čerstvé ovoce a zelenina (zcela vyloučí vařenou stravu) a na
liquidariánství – šťávy z ovoce a zeleniny. Vyloučením vařené
stravy se samočinně rozběhne v těle čistící mechanismus, detoxikace
organismu od všech toxinů, jimiž bylo tělo za celá léta zaneseno, zbaví
se nadbytečných tuků, v nichž jsou tyto jedy vázány. Tělo, které se
přizpůsobovalo po léta jedům a toxinům, které jsme do něj vkládali, se
nyní samo navrací do původního stavu, což znamená, že zmizí všechny
nemoci, tělo se vyladí do perfektně fungujícího stavu.
Tento přechod není snadný. Lidé se často nedokáží vzdát ani tak
škodlivých potravin, jako jsou živočišné produkty: např. maso,
mléko… – ve všem jsou pesticidy, skryté nemoci zvířat, antibiotika,
stresové hormony, toxiny… Toto jídlo je mrtvé, bez energie. Každý druhý
člověk umírá na kardiovaskulární nemoci a každý třetí má rakovinu. Je
dobré se seznámit s možnostmi našeho dokonalého těla, které se dokáže
samo léčit tím, že ho zbavíme toxinů, tím, že ho vyčistíme a budeme
jíst potraviny, které do těla patří a to je rostlinná strava.
Zajímavá 0 před 3048 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nesouhlasím s názorem jíst jen rostlinnou stravu. A už vůbec
nesouhlasím s názorem čchi. Je třeba se podívat trochu do historie a
zjistit co jedli naší předci, protože na to je náš organismus z hlediska
genetiky nastaven. Nepřejídali se tak jako mi, a neměli ve stravě spoustu
škodlivin, které máme mi dnes v potravě a to nejen v živočišné ale
i v rostlinné. Ano jedli méně masa, ale měli jej kvalitnější, to co si
sami na dvorku vychovali. Zvířata krmili potravou, která byla z čistého
prostředí většinou z jejich políček. Dodnes si pamatuji, jak chutnalo
kuře, které běhalo po dvorku. Krmilo se bramborami se šrotem, což se vše
vypěstovalo na poli. Samo si také něco nahrabalo. Ano nerostlo 25 dní tak
jako dnes ale chuť byla neporovnatelná. A škodliviny v něm určitě
žádné nebyly. Dnes sice spousta lidí chová doma drůbež, ale vykrmuji ji
koupenými směsmi, které nebudou tak nezávadné tak jako dříve.
Podle mne, by jsme se neměli přejídat. Konzumovat méně masa, ale dávat
přednost kvalitnímu masu pocházejícího ze zvířat malochovů. Nejíst
svinstva ze supermarketů, které jsou nám denně v reklamě lživě
podbízeny. A pěstovat si sami potraviny jak pro přímou spotřebu, tak
i pro výživu zvířat, Což je dnes pro většinu lidí trochu problém.
0 Nominace Nahlásit |
K udržování zdraví není jen kombinace rostlinné stravy. Je třeba si uvědomit, že člověk je svou konstrukcí vlastně všežravec. Pokud bude preferovat pouze jeden druh stravy, chybějící druh stravy, vitamínů, se podepíše škodlivě na jeho organismu, tak jistě jako přebytek jen jednoho druhu vitamínů.
… Jak se alespoň částečně vyhnout neduhem dnešní doby …
Jíst, obměňovat skladbu stravy, ale neprežírat se.
Pohybovat, ale pomocí vlastních nohou. Pokud máte projít pár zastávek,
1–2km, přejděte to raději pěšky.
Dýchat, ale čistý vzduch v přírodě.
Udržovat si duševní rovnováhu. Nejen televizí, hlasitou hudbou, či
sociálními sítěmi a počítačovými hrami si člověk udržuje duševní
pohodu. Úsměv léčí …
Číst, čtení knih (ne sportovní stránky a černé kroniky tiskových
médií) uvolňuje mysl, pomáhá ziskat znalosti, zvyšuje slovní zásobu a
představivost, pomocí knih můžete prožít i vaše sny
To vše má velký vliv na zdraví.
Nevýhoda dnešní doby je přílišné spoléhání se na techniku, pohodlnost až lenost, snaha dosáhnout vše rychle a bez námahy. Ale fyzická i duševní námaha jsou nutná, protože organismus zakrní. Fitness centra jsou zajímavé, ale při této krátkodobě zvýšené námaze i zde dýcháte znečištěný městský vzduch. O posezeních v podnicích s alkoholem ani raději nemluvím.
0 Nominace Nahlásit |
Vegetariáni se v zásadě nedožívají vyššího věku oproti
„všežravcům“. Nejsou ani nijak zásadně zdravější a pokud, tak to
není (jen) tím, že nejedí maso.
Dnes už vědci vědí, že konkrétně kardiovaskulární onemocnění a
většina typů rakoviny jsou z vělké části způsobené kontaminací
potravin a vzduchu a hlavně přemírou stresu.
S tou kontaminací jakožto jedinec moc neuděláte, ale stresu se vyhnout
můžete.
Takže nejvhodnější prevence: nadhled, optimistický pohled, umět se radovat
z drobností, a hlavně – minimum stresu.
0 Nominace Nahlásit |
Jak nebýt součástí? Ono je v celku jedno, co budeme jíst a pít, dokud se budeme aktivně a ZDRAVĚ hýbat. Až se zastavíme, tak pak musíme pořítat s tím, že látky, které do sebe budeme „strkat“, budou pro náš další vývoj, tedy život, rozhodující!
0 Nominace Nahlásit |
Zase taková otázka… V takovém článku je vždy skryta reklama na něco. Kdyby se to vzalo kolem dokola, člověk se vyvíjel jako lovec a jako sběrač. Jedni maso,maso. Druzí ovoce, zelenina, bobule. Oba druhy moc dlouho nepožili a umírali brzy. Takže chce to všeho s mírou a prostě pestrý jídelníček a pokud chcete být zdravější, tak se vyhnout vyloženým jedům. Které jsou ale tak dobrééé. V kolika umřete je také věc genů. Nicméně, některým nemocem jde trochu předejít nebo je oddálit a ty srdeční jsou jednou z nich. Jinak- život je krátký, tak je třeba si ho užít a ne se zhuntovat. Místo 10dkg přetopené ropy (margaríny), raději 5 dkg másla. A než sojový olej, to raději sádlo. Člověk byl vyvinut dobře, jako samoopravovací jednotka, ale už tím, v jakém prostředí žijeme (rádiové signály, mikrovlnky-záření naleno i napravo, špatný vzduch, voda), to by nepomohl žádný půst. Jen se trochu zbavíme toxinů ve střevech, které pak zase doplníme třeba chcemií ze zeleniny. I zvířata, když jsou nemocná, tak nežerou, aby tělo nebylo zatěžováno trávením. Před 100léty pomohl na průdušky čas z bylin, dnes pomalu ani ne antibiotika. Asi už i ty byliny nemají tu sílu, kterou mívavaly.
Upravil/a: arachis
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 3408 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2007 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1339 | |
zjentek | 1202 | |
hanulka11 | 1028 | |
elkon | 962 | |
quentos | 955 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |