Je pravda, že opravdu zle skončíme teprve tehdy, až začneme zcela jednat podle představ druhých?

Plnit představy všech v okolí je zhola nemožné. Zavděčit se všem nelze a představy lidí jsou různé a značně odlišné (protichůdné).
Pravdou ale je, že většina lidí plní NĚČÍ představy nebo se o to snaží (ve smyslu, že se snaží plnit raději představu/přání někoho jiného, než svoje vlastní). Rodičů, určitele, přátel, zaměstnavatele, partnera,… A plno lidí se chce skutečně zavděčit všem nebo, co njevíc lidem, bez ohledu na sebe. Snaží se být s každým za dobře, nikoho se nedotknout, každému vyhvoět,…
Jen malé procento lidí, žije podle svých představ a přání. Tím taky neříkám, že jsou lidé vždy slušní, či zakřiknutí a jsou na všechny milí – že se snaží žít podle představ všech, ale že žije podle představ NĚKOHO jiného (byť třeba jednoho člověka).

Doktorku asi urazilo, že si premiér zkopíroval/sdílel její vyjádření, protože ona sama je zaujatá, proti premiérovi/vládě (její odpůrkyně). A chce se tímto distancovat. Sdílet posty na facebooku není nic protizákonného nebo neslušného.
Její doplnění každopádně velmi omezené, vyznačující nejen to, že se neumí povznést, ale taky to, že to vnímá krajně subjektivně a zkresleně.

Upravil/a: Daidal

Tak třeba jednat podle představ tvého nadřízeného je nejen vhodné, ale dokonce nutné. Dítě by mělo respektovat přání rodičů, pokud nejsou zjevně obtěžující (např. nucení dospělého dítěte do sňatku s někým).

Naopak by člověk neměl někdy poslouchat partu, pokud ho vyzývá ke kouření, nebo dokonce k nějaké trestné činnosti.

Člověk by měl hlavně jednat podle rozumu a ne slepě poslouchat jako otrok nebo pes.

Podmínkou přežiti a co nejlepší existence, je využít všech dostupných prostředků, a neohlizet se co si o tom mysli ostatní.