Je mozne vytapet v zime panelakovy byt vedlejsim bytem na patre?

Mám byt v domě, který je zateplený a má 60 cm silné obvodové cihlové zdi, okna jsou malá. Mám sousedy vedle, pod sebou i nade mnou, takže mám ten nejteplejší možný byt. Jsem zvyklý mít doma 20 až 21 st. Přitopit si musím, až když je venku –10 st. a níž. A to jako kuřák nepřetržitě větrám ventilačkou. Koupelnu mi v pohodě vytopí stoupačka. V bytě 1+1 protopím asi 6000 kč/rok. Vytápění je plynovým kotlem pro celou bytovku. Takže pro ilustraci ti to může snad stačit.

Upravil/a: Kepler

Prostě se jeho byt vytápěl přes zdi od sousedů. Zadarmo to neměl, v algoritmech pro rozúčtování tepla se na to pamatuje.

Podle mne záleží na tom, jak je nastaven topný systém.
Když jsem ještě bydlela v paneláku, byla pode mnou sušárna,
nade mnou a všude kolem byty.

V bytě jsem měla neustále přetopeno i přes
trvale vypnuté radiátory a otevřenou ventilačku.

Bylo to velice nepříjemné
(je mi milejší si vzít svetr, než horko).

Jak k tomu přijdou lidé, jako já, kterým horko
vysloveně vadí?!! A ještě by měli připlácet těm,
kdo jim takové problémy způsobují?

Mně to celé přijde přitažené za vlasy.
Každý by měl platit to, co skutečně spotřebuje.
Měřáky klidně mohou být i na stoupačkách…

Vypnul bych a úplně v bytě zrušil přívod tepla a být vámi jestli jste muž si našel do bytu přítele, zima vám pak nebude. Četl jsem že to funguje. Třeba stahoval teplo právě od sousedů kteří to dělají a takto využívají. Otázka je jak takové teplo při zúčtování účtovat pokud ho někdo za zdmi využívá.

Upravil/a: anonym

Pokud píšete o stupačkách tak se jedná o společné vytápětní. Pokud se jedná o společné vytápění bude toto topení společnou částí domu a o společné části domu pečuje společenství vlastníků jednotek. Pokud něco nefunguje je to tedy problém společenství. Podle současných právní předpisů je celý topný systém společnou částí domu, ale otázkou je jak je to upraveno v dokumentu, kterým se dům rozdělil na jednotlivé jednotky – byty, protože tam to může být jinak – třeba i špatně. Ten dokument se jmenuje prohlášení vlastníka. Myslím tím pokud jsou třeba ucpané radiátory, aby Vám neřekli, že to je Váš problém, že si je máte vyměnit na vlastní náklady. Proto bych ho chtěl vidět, abych se sám přesvědčil co jsou společné části domu (o ty pečuje společenství). Také bych asi zašel za předsedou výboru – statutární zástupce společenství a vůbec se tak trochu poptal jestli třeba ve vedlejším bytě nebydlí někdo kdo doma pořádá rockové koncerty v nočních hodinách, neby byt užívá jako řemeslnou dílnu… také jaké jsou platby, jaký je stav domu, co se plánuje, jestli na to dům má naspořeno......

Ze „stupaček“ se vede teplá voda do radiátorů a ty byty vytápí. Tam může dojít k poruše, že jsou radiátory stále uzavřené vadnými ventily, někdy mohou být případně ucpané nebo zavzdušněné, takže pak se teplé topné medium do nich nedostává-necirkuluje a radiátory netopí.
Byty v bytovém domě, ale i domy RD v řadové výstavbě ale sousedí stěnami a v bytovém domě i stropy.
Pokud se v některém bytě netopí, ať z důvodu poruchy topení, nebo pokud majitel omezí topení záměrně ( třeba uzavře ventily radiátorů), nebo omezí topení případně i v RD v řadovce, pak přes stěny a stropy sousedící s těmito prostory prochází teplo do prostorů nevytápěných.
Záleží pouze na tepelné izolaci těchto stěn a stropů mezi sousedícími prostory.
A třeba v panelákových bytech a i bytových domech cihlových, je tato velmi špatná.
Takže ten co netopí, odčerpává teplo z prostorů (bytů, RD v řadovce) sousedících.
A bývají kvůli tomu i dosti často hádky mezi majiteli bytů (oprávněné).
Takže třeba byt obklopený byty dokola, který má málo vnějších stěn a tyto jsou dobře izolovány, je tento byt vlastně vytápěn teplem z bytů okolních a je jej nutno pouze „dotápět“.
A pokud se v něm netopí, i tak se v něm udržuje teplota dostatečná i při těch –10 st.C.
To nakonec z praxe dokládá ve své odpovědi Kepler.:-)