Je možné určit, ve kterém stadiu civilizačního cyklu se nacházíme?

Sedm zákonů civilizace je pojetí p. Bárty, který samozřejmě jako egyptolog má nepochybně dost znalostí o zaniklých civilizacích, ale docela se bojím to automaticky převádět do obecných pravidel. Navíc čas plyne a přestože se se řada věcí opakuje v cyklech, tak v řadě víc jsme dá a dál.
Třeba Kardašovova škála https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Karda%C5%A1o­vova_%C5%A1k%C­3%A1la pracuje s tím,že jako lidstvo se nemusíme omezit jen na zdroje naší planety 😉

Zajímavá otázka, bohužel, chybí mi dostatek informací, nemám zrovna v malíčku 😉
Možná, že ve věku nerovnováhy (?)
https://www.a­cademia.edu/39497555/­Civilizace_a_cy­kly._Sedm_z%C3%A1kon­%C5%AF_v%C3%BDvo­je_civilizac%C3%AD

Tak pomalu a krok po kroku.

To, co Ty jsi tady vypsal, jsou pouhé theorie, jejichž margo je viditelné a prima vista: my máme slušné, nikoli výborné, historiografické znalosti po třicetiletou válku, Verneuerte Landesordnung, a tak podobně, prostě někdy do začátku 17. století. Co je pod tímto obdobím, tak to máme zdokumentováno velmi, velmi reálně. Spousta věcí, cos se, třeba, Ty učil ve škole, tak jsou prokazatelné omyly a spousta věcí je přinejmenším pochybná, sporná.

Pár příkladů: Neandrtálci nebyli, prokazatelně, Hotentoti v kožešině se sukovicí v hnátě. V žádném případě! Neandrtálci byli, podle posledních archeologických nálezů, na docela vysoké technologické úrovni (s ohledem, samozřejmě, na tu dobu). Z těch kožešin si byli s to ušít docela vkusné a přiléhavé oblečení. Zvládali výrobu poměrně sofistikovaných nástrojů, arciť kamenných, jako třeba jehly, různých skalpelů, zvládali trepanace lebky, operace očí či preparace a výplně zubů. Pořád nevíme, proč vyhynuli, nicméně obrázky od Štorcha, které se, svého času, dostaly i do officiálních učebnic, jsou jenom jeho fantasií – nic víc, nic míň a fantasie patří do výtvarné výchovy, nikoli do dějepisu.

To samé je, ku příkladu, s husitskými adamity, tedy jakousi českou odnoží Pikartů. Neexistuje jediný věrohodný pramen o tom, jak tito Pikarti žili. Čerpá se, obecně, s Žižkových (husitských) dopisů kněžím do Prahy, a z katholických pramenů, což obojí jsou prameny zjevně zaujaté. Nemůžeme to vědět, protože přežil pouze jediný adamita, a ten vypovídal pod nátlakem to, co si přáli husité. A vůbec o husitském povstání a husitských válkách toho víme nemnoho.

A to jsou věci, relativně, nestaré, tady se bavíme o zániku civilisací před několika tisíci lety, desítkami tisíc let, až stovkami tisíc let. Kolem ostrovů Yunakuni, Aguni a Kerama, v bývalém Království Ryukyu, dnes prefektura Okinawa, Japonsko, je, pravděpodobně, celá mořem zatopená civilisace, minimálně jedno veliké město, která je datována do doby ledové (tj. do doby, o které si pořád spousta i „odborníků“ myslí, že tady běhali polonazí Hotentoti v kůžích a házeli po sobě oštěpy s hroty ze šutrů). Objevili to náhodou potápěči v 90. letech, je to celé pod vodou, výzkum tedy docela drahý, ale jednoduše je to další civilisace, o které nevíme vůbec nic.

Ve střední a jižní Americe jsou stavby, ukryté různě hluboko v pralesích, rozličné chrámy, ale i celá města, které jsou postaveny z kamenných bloků, které jsou jakoby naleptané kyselinou, prostě oblé, každý z nich váží desítky tun, některé z nich mají i úkosy, nebo takové jakoby zuby, a tak nebo tak do sebe zapadají – na sucho, bez malty, cementu nebo něčeho podobného – tak přesně, že ani po těch tisících, desítkách tisíc roků mezi ně nestrčíš ani čepel nože. Nevíme, co to je, nevíme, kdo to postavil, nevíme, co to bylo, proč to postavil, a už vůbec bychom to nedokázali postavit.

A nemusíme chodit až tak daleko a až tak hluboko do historie. Stačí se podívat na velké pyramidy v Egyptské arabské republice: kdybychom ji chtěli, dnes, postavit, tak to dokážeme, ovšem bude to trvat desítky let, bude to šíleně nákladné a každý ten jednotlivý šutr na pyramidu budeme opracovávat laserem a dopravovat ho na místo náklaďákem na nadrozměrný náklad a umisťovat na místo ohromným jeřábem. Jinými slovy, nevíme, jak to postavili. Jsou rozličné theorie (officiální egyptologie jsou poněkud přitažené za vlasy), ale vědět nevíme nic.

Takových civilisací bylo na světě rozhodně mnoho. Kolik nevíme – nevíme, co je na dnech oceánů. Nevíme, co je pod krustou ledu na Antarktidě. Nebo proč jsou pod téměř celou Evropou tunely, jejichž stáří se odhaduje na 12,000 let, táhnou se od Skotska až po Turecko, vzájemně nejsou, sice, úplně propojeny (ale dříve mohly být, nevíme), mají boční skladiště, místnosti, atp. Nevíme vůbec nic.

Tedy margo všech těchto thesis, které jsi Ty zmínil, tkví v tom, že premisy staví na poznatcích, které jsou hrubě nedostatečné. Takové margo, přirozeně, způsobuje vysokou nepravděpodobnost těch thesis, jejich premisy můžeme brát za pouhou mythologii.

Existuje však jisté východisko, a to je nahlížení na civilisaci z pohledu psychologického, ethologického a sociologického.

Naštěstí je na světě pořád dost kmenů, nebo národů, které žijí tak, jako by žádná civilisace nebyla, některé, dokonce, ani neznají oheň (Sentinelci, třeba). Zrovna Sentinelci žijí bez kontaktu s jinou civilisací minimálně 60,000 let – napovídá tomu jejich jazyk, a také to, že když šest Sentinelců v 19. století unesli Britové, ti dva starší velmi rychle umřeli na banální nemoc, tak ty čtyři děti, s hromadou dárků, vrátili. I proto je ostrov Severní Sentinel, a vody na vzdálenost 5 NM od ostrova v každém směru, indickou vládou zakázáno navštěvovat, protože Sentinelce může vyhubit rýma.

Oproti Sentinelcům máme jiné (některé) domorodé kmeny antropologicky zmapovány.

Krom přírodní katastrofy, u které nevíme dne ani hodiny, proto se tím nemá poněkud smysl zabývat, může civilisaci (alespoň podle toho, co víme) zdecimovat to, že se budou mít lidé tak dobře, že je přestane „bavit“ se rozmnožovat. Samozřejmě, zdecimovat se může i třeba tím, že si vyčerpá zdroje, nebo vyrobí a použije takovou zbraň, že to bude mít katastrofické následky.

Takové zbraně máme, ale zatím se nejeví příliš reálné, že bychom je – v tomto směru – použili. Možné to je, možné je všecko, ale je to vysoce nepravděpodobné. Se zdroji to také není, zatím, tak hrozné. Otázka je, co bude do budoucnosti.

Ovšem západní společnost trpí nižší porodností – v Evropě, ale i v Asii a severu Ameriky. Více či méně, zatím to není nic hrozného, ale je to.

V tomto jsem však optimistou, protože naše civilisace není jenom „zaprděná“ Evropa a sever Ameriky a Asie a Afrika se rozmnožují až až. Takže je více pravděpodobné, a to už jsem tu psal, že ty státy, které jsou dnes na vrcholu, upadnou (což už se děje), ty státy, které jsou dnes někde uprostřed, se dostanou na vrchol a ty státy, respektive některé z nich, které jsou dnes dole, se dostanou zhruba na ekonomický střed.

Tady tou přirozenou obměnou se lidé dostatečně nabudí, problém bude vyřešen, harmonie obnovena.

Optimisté vidí jakýsi úpadek zřízení a s ním spojený duchovní rozvoj- úsvit krásných duší. Já vidím směr duchovního zotročení, ubírání se k diktatuře, cenzuře. Pro koho je co vzestup a pro koho pád, tak to skutečně netuším. 🤷‍♂️