Je možné páchat šikanu s dobrým úmyslem?

K čemu jsou otázky, které postrádají hlavu a patu… ?
Definice šikany: "Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat…"atp.

Šikana jako taková je agresivní behavior s cílem ublížit, zastrašit nebo dominovat nad druhou osobou a je považována za neetické a nezákonné chování. V tomto kontextu je šikana neoddělitelně spojena s negativními úmysly.

Ve chvílích, kdy někdo může považovat určité chování za „šikanu s dobrým úmyslem“, to spíše odpovídá tvrzení, že má konstruktivní kritiku nebo tlačí míru přijaté ctižádosti – ale tato chování by se neměla považovat za šikanu. Má-li tato kritika nebo tlačení na výkonnost takový dopad, že druhá osoba se cítí šikanována, ponižována, zastrašena nebo jinak negativně ovlivněna, pak už to není otázka dobrého úmyslu, ale otázka respektu a citlivosti vůči druhým.

Proto je důležité kultivovat jasné komunikační strategie a empatii v každém prostředí, ať už pracovním, školním nebo sociálním, aby se zajišťovala efektivní kritika a růst bez pocitu šikany. Dobré úmysly by měly být zřejmé z našeho způsobu jednání, nikoli z našeho důvodu k oprávnění špatného chování.

Debilní dotaz stvoření, které si hraje na vzdělance.