Z důvodů distribuce je výhodnějších 230V. Pro stejný výkon stačí méně proudu, tedy slabší dráty. Význam 60 Hz dnes již pominul, ale kdysi tím byly přímo řízené hodiny. Tam jde tedy spíše už jen o samotnou výrobu. Lehce výhodnější je 50 Hz pro transformátory, u kterých se méně hřeje jádro, případně na 60 Hz je potřeba slabších transformátorových plechů. Obdobně třeba u motorů. Podsatatný rozdíl v rozvodech je systém. U US jde vždy o zeměnou soustavu I-T, nebo T-T. Z tohoto pohledu umí být více nebezpečná, a to i s ohledem na to, že jištění musí být zase dimenzováno cca na 2× vyšší proudy.
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Edison: Pro hodiny je jedno jestli se použije 50 nebo 60 Hz, jen na to ty hodiny musí být stavěné. Běžně byli v Evropě hodiny pro těch 50Hz, dost často i ruské. Potíž byla v tom, že snad jen v Německu (možná i jinde v Evropě) si dávali záležet na tom, aby případné snížení kmitočtu během dne zas dohnali. V důsledku se podobné hodiny v ČR rozcházeli trochu, v dalších východních zemích, zejména v Rusku, se rozcházeli ještě o trochu víc (klidně několik minut denně.
Jasně, že hodinám je to fuk. Jen v tom US systému je to prostě jednodušší, hlavně mechanicky. A jejich překlápěcí hodiny jsou legendární, to uznáš. Další věc, která na 60 Hz je závislá je jejich televizní norma NTSC. A zase… dnes už to roli nehraje, TV jsou napájeny měničema, ale v dobách, kdy to bylo zavedeno to tak nebylo a 60 Hz bylo pro správnou funkci NTSC podstatné.
V čem jsou ty hodiny jednoduší v závislosti na tom zda použijeme
50 nebo 60Hz?
Zrovna tak pochybuji, že by někdo někdy frekvenci sítě používal pro
synchronizaci TV. Násobič frekvence, a by se správně udělala řádková
synchronizace je poměrně složitý. Rozhodně o hodně složitější, než
udělat dostatečně přesný oscilátor na požadovanou frekvenci.
Nejde o řádkovou, ale snímkovou synchronizaci. Všimni si, že US norma nemá 25 sn/s, ale 30 sn/s. Nevím, jestli je to důsledek, nebo příčina, ale jde to hodně jednoduše i bez oscilátoru, nebo násobiče/děliče. Ten hodinovej stroj… stačí si vzít odpovídající motorek. Pak už jen dělíš, nebo násobíš… Pokud použiješ 60Hz, může ti motorek pracovat „jako krokový“, takže celý řízení je pak mnohem jednodušší, opět bez nějakých měničů, oscilátorů a podobně. Při padesáti nikoli a budeš hooodně závislej na kvalitě sítě. Pokud teda nepoužiješ nějaký interní hodinový generátor. V Evropě se hromadné řízení pak realizovalo docela jinak. Ale to jsem popisoval v jiné odpovědi. Ale po síti už to nebylo tak jednoduchý. Ono v době elektroniky (která tenkrát ještě nebyla) to všechno vůbec jde docela jinak.
Proč myslíš že je lepší udělat krokový motor o 60 krocích na
otočku než s 50 kroky na otočku? A proč by to vůbec mělo dát celou
otočku?
Tady pak jde jen o mechanický převod – žádný problém. Jak 50 tak
60 kroků za sekundu je dost pro jakoukoli mechaniku. Při 50 i 60 Hz budeš
úplně stejně závislej na kvalitě sítě. Změna frekvence o 1% udělá na
hodinách chybu 1%.
TV: potřebuješ zajistit všechny synchronizace. Snímkovou i řádkovou. Proč jednu dělat oscilátorem a na druhou se spoléhat na vnější frekvenci? Navíc bys nemohl použít žádné ostrovní elektrické systémy, Musel bys všechny zásuvky používané pro TV věšet na jednu fázi (pochybuji že by v Americe měli jiný než 3f systém), jinak bys měl značný posun. Dále distribuční trafa mohou pro regulaci používat kombinaci fází (pokud si dobře pamatuju co jsem kdysi viděl v učebnici – a co mi připadalo poněkud nepraktické). Dále každé trafo i bez toho může podle zatížení mít jistý fázový posuv… S tímhle vším to ty televize nemohou rozdýchat. To mohlo mít smysl snad jen v době Nipkowova kotouče… (synchronizace ručně a frekvence sítě použita jen pro udržení stejné rychlosti na obou stranách)
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2634 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |