Rodice se snazi doprat svym ratolestem jen to nejlepsi. Neni to ale nekdy az
prehnane? Nemeli bychom deti naucit, aby si svych veci vic vazily?
Na druhou stranu je jasne, ze v dnesni dobe se skromnosti moc daleko
nedojdes!!
Lze vubec najit tu spravnou cestu?
Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? iceT, paul1, marci1, da ny, Rokio, aliendrone, Ametyst, Filip84 před 6 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
A o tom to právě je. Rodiče, kteří byli vychováni ve skromnosti, vychovávají tak i své děti, protože dobře vědí, co je správné. A ti ostatní sypou dětem horem dolem, jen když se mohou předvádět, že na to mají. Další sorta jsou ti rodiče, kteří na děti kašlou, ale aby měli od nich klid, dají jim cokoli, takové děti jsou pak ve výsledku nejhorší a bez řádné výchovy. A to pak vidíme ve společnosti, zajímají je jen počítače, mobily, případně drogy, násilí a jiné nectnosti. O práci, kulturu či sport se moc nezajímají. My jsme naše děti vychovávali ve skromnosti a úctě k bližním i svému okolí. A když nyní občas sleduji „z povzdálí“ jejich život, vidím, že to stálo za to a že to nebyla marná „práce“. Stejně tak ony vychovaly své děti, naše vnoučata.
Upravil/a: quentos
3Kdo udělil odpovědi palec? da ny, Ametyst, cappuccino
před 6 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ano, je to možné. Já se o to snažil, ještě když jsem se svými dětmi žil. Vím, co to skromnost je. Teď je bohužel jejich matka vychovává opačně…
Celé to závisí na rodičích.
3Kdo udělil odpovědi palec? Pepa25, OmylCZ, cappuccino
před 5 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To záleží len na vás a od vášho spôsobu výchovy. Ale k výchove
detí ku skromnosti nejestvuje univerzálny návod, pretože každý
človek, dospelý aj dieťa sú originály, aj keď s istou premenlivou dávkou
toho spoločného s inými ľuďmi.
Skromnosť najčastejšie nájdeš práve u tých výnimočných aj keď
v zmysle zákona rovnosti rovnako nájdeš medzi výnimočnými aj tie
záporné črty povahy.
3Kdo udělil odpovědi palec? da ny, aliendrone, cappuccino
před 5 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je to obtížné i maličké děti udržet dál od displejů, a vyvinout
úsilí, aby se zabavily četbou, kreslením nebo pohybem, sportem. Myslím že
na vesnici je život těžší, a děti jsou víc vedeny k zodpovědnosti a
samostatnosti, k pomoci rodičům v domácnosti, k pomoci s mladšími
sourozenci. I ta cesta z domu k vlaku nebo autobusu do školy je mnohdy
dlouhá. Ve městě mají všechno hned pod nosem. Je to opravdu na rodičích,
jak nastaví pravidla.
Proto se mi vždycky líbil nápad se školními uniformami: aby se ty majetné
děti tolik nepovyšovaly a neprudily.
2Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone, cappuccino
před 6 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V podstatě dobrá otázka, až na to, že nevím, je-li (téměř) geniální, nebo naopak úplně pitomá. No, posouzení nechám na Tobě, já bych řekl, že se to nevylučuje, že je, vlastně, neskutečně hloupá a geniální zároveň.
Geniální je v tom, že staví v argumentační přetřes něco, čeho si ne každý všimne a ne každý je s to to pojmenovat. Pitomá proto, protože k odpovědi na ni netřeba se ptát – stačí znát historii.
Veškerý přínos naší, technické a technokratické, civilisace je v tom, že pomalu i vagus si může žít jako baron před cca 300 lety.
Podívej se, i moravská a česká vysoká šlechta, která byla (dnešními slovy globálně vzato) chudý příbuzný, si žila dobře z dnešního úhlu pohledu. Prostě a jednoduše, měli adekvátní bydlení (suché, relativně teplé, denní světlo bez příplatku – i s ramínkama! 😂 Ne, ta ramínka neměli – neměli skříně… 😂). Měli dostatek jídla, v rámci možností doby kvalitní lékařské zaopatření (kvalitní… Stálo za hovno, ale lepší nebylo. 🤷♀️), adekvátní ošacení. Když se chtěli umýt, mohli, když chtěli mít vypranou košili, měli.
Nedělejme si illuse, šlechta nežila nijak extrémně kulturním životem. Dá se říci, že její zálibou byly drby. Ty „šperkovnice“ na zámcích nejsou šperkovnice, jak ještě některé 🤪 průvodkyně tvrdí. Jsou to sekretáře na korrespondenci, takový tehdejší f nebo Whatsapp. Psali si o neskutečných koninách! Že seděli ve Wandteppichsaalu, bylo horko k zalknutí, pozorovali mouchu, jak krouží kolem svěce a čekali, jestli zaprší. Zapršelo, tak hurá a šli spát. 😂 Von Zierotin, vysoká zemská šlechta! 😂
Ale jo, smrady drželi zkrátka, ale víš co, ani to někdy nestačilo a někdy se – prostě – nezadařilo. Zrovna Zierotinové kompletně zkrachovali. Třeba.
Prostě a jednoduše, žádné novum se nekoná, to jenom někteří tak vidí, protože srovnávají dnešní dobu s dobou svýho dětství, mládí, atp. Samozřejmě, že srovnávají subjektivně a spoustu věcí zapomněli. A mají růžový brýle.
Každá doba má své. Skromnost… Skromnost je relativní. Člověk může být skromný a žít si „na vysoký noze“, to se a priori nevylučuje. Stejně tak úplný nuzák může být neskromný.
Všecko je to o přístupu, jaký místo, jakou prioritu – té či oné – věci dáme. To bylo včera, je dnes a bude i zítra. Závidět lze cokoli, býti závislým na čemkoli.
Podívej se, několikrát jsem tu uvedl, že srovnávat reálné příjmy a výdaje, průměrnou mzdu, atp., lze od 50. let, ještě tak 30. léta a Protektorát mají nějaký smysl, dřív ne, protože struktura příjmů a výdajů byla natolik odlišná, že prostá čísla nic neřeknou.
Tak pro představu, abych to illustroval na dnešní době: Mozart (Wolfgang Amadeus) byl opravdu velký skladatel, a za to měl, svýho času, opravdu velký peníz. Měl-li bych to připodobnit k dnešní době, tak Mozart vydělal třeba Kč 2,500,000.00 měsíčně. Za dům na dobrý adrese ve Vídni, honosný, representativní, s kredencií, karabinkami, cinkrlátky a zvonkem na šňůrce, dal měsíčně Kč 50,000.00 – drobný. Wolfgang Familie prožrala taky pěkný peníz, měla ráda luxusní jídlo – řekněme taky Kč 50,000.00, nebo i Kč 100,000.00. Dobrý, ale to jsou – s ohledem na jeho příjmy – pořád drobný. Tak kde se ty peníze tratily?
Za paruky, kosmetiku, oblečení. To v tý době bylo neskutečně drahé. Paruka z pravých lidských vlasů tehdejšího objemu by dneska stála (sama o sobě) cca Kč 50,000.00. No, to jsou drobný, ale tehdy Kč 50,000.00 (poměrově), nestála, stála Kč 500,000.00. Ona nestála 1/2m paruka sama o sobě, ta stála možná i méně než dnes, třeba 30t. Ale tak 200t si naúčtoval vyhlášený parukář – no prostě paruka z Pařížské, víš jak… A co bylo neskutečné drahé, byly pudry na paruky z Louisiany, pigmenty, taková paruka mohla stát k milionu. A Mozart jich měl! Stovky tisíc nebylo problém nechat za krémy, pudry, rtěnky – na rypák. 🤪😂👽 No a oblečení… Nebyla rychlá móda, Mozart nechodil v bavlně, ale v hedvábí a krajkách. Košile z pravého hedvábí dneska taky stojí Kč 5,000.00 – Kč 10,000.00, a když je to nějaká značka, „z Pařížské“… A dnešní košile jsou jednoduché, tehdejší měly více látky a byly složitější na ušití, a taky to bylo 100% Hand Made. Pod Kč 100,000.00 – poměrově – taková košile nebyla. Vázanka dalších 50 t, kabát stovky tisíc, vesty byly, kolikrát, dražší, než ten kabát. Oblek k millionu – žádný problém. Boty by byla další kapitola – taky za velký peníz.
Proto Mozart zkrachoval. On měl, totiž, jméno, nikdo po něm nečekal, že přijde a paruku zaplatí cash. Mohl si dát načas, byla jiná doba, byl to Pán. Ale když neplatil a neplatil … Jednou dojde trpělivost, i s Mozartem.
Existuje další poučné, arciť hrubě nezábavné čtení: Notule Markrabství Moravského. To je soupis dluhů – který rod, ale i konkrétní šlechtic, komu dluhuje kolik, od kdy, někdy i za co. To byly pálky! Sedlák, poddaný, s gruntem, vydělal kolem Zl 10.00, někdy i Zl 20.00, za rok. A rod jeho pána dluhoval klidně Zl 8,000.00 – pro představu! 😅
Ne, opravdu dnes není, co by nebylo. Jenom je jiná forma, a ano, širší okruh lidí, kterých se to týká.
A, ano, výchova zmůže hodně. Není samospasná, ukazuje to právě historie, ale zmůže hodně, minimálně usnadní start. A, jako vždy: statisticky má adekvátní výchovu 2% dětí. Zázraky nebyly, nejsou a nebudou.
Takže? Vlastně se není o čem bavit – pitomá otázka, pořád to samý dokolečka dokola! Jenom… pořád to většina nevidí, neslyší, nechápe, nechce vidět, nechce slyšet, nechce chápat. 🤷♀️ V tom její genialita! 😃
Upravil/a: quentos
2Kdo udělil odpovědi palec? quentos, cappuccino
před 5 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Myslím, že náhled (výchova „ke skromnosti“) je již v úvodu ŠPATNÝ. K čemu je dobrá nějaká „skromnost“? CO si za ní kdo koupí? V čem pomáhá? 😮 A to nemluvím o opačném extrému > falešná skromnost. 😐
Nejde přeci o to „být skromný“, ale o to BÝT SCHOPNÝ. A právě
k tomu by měla směřovat výchova dětí především (v JEJICH VLASTNÍM
zájmu).
Celý problém tkví podle mne v tom, že parchanti NEZNAJÍ hodnotu peněz
(myslím REÁLNOU hodnotu). Což jim lze s obtížemi vyčítat, když totéž
neznají obvykle ani jejich rodiče.
Zkrátka jde jen o to, aby se děti naučili jednak MAKAT, druhak VYDĚLAT. Je k tomu potřeba i trocha štěstí (mít kolem sebe lidi, kteří tě to naučí). Samo od sebe nic nepřijde.
0 Nominace Nahlásit |
Ano. Málokdo zde už tomu uvěří, ovšem kde skromnost je dosud považována za pozitivum, tam je podobná výchova nejen žádoucí, ale dokonce i docela snadná. 😉
Bohužel kde a komu se narodíme, si nevybereme. Je třeba sebrat se, jít, a hledat. 💁♂️💁♂️💁♂️ Anebo taky ne a zůstat pohodlně trčet nějak takto>>>„…je jasne ze v dnesni dobe se skromnosti moc daleko nedojdes!!“ Třeba v ČRdeli (;
0
před 5 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Máme se nejlépe tak se mají také děti skromnost i hrabivost se mění
během celého života, ale základ se vytváří v raném dětství, ovšem
také jsou zde geny kontra výchova.
Mám příbuzné z lepšo vrstvy tři potomci nevím jaké bylo dětství,
jeden vynikající pracovitý bez problémů, druhý alkoholik třetí zobe
bobule.
Vyslechla jsem rozhovor jedne 13lete slecny, ktera o sobe rekla, ze je
skromna, protoze si nekupuje boty za 5 tisic, ale jen za 3!! Jeji kamaradky
ovsem maji ty za 5!! Slecna neni ovsem nijak rozmazlena ve vychove (vstava 3×
tydne v pul 5 a jezdi na treninky krasobrusleni, ve skole prospiva), jen co se
tyce materielni vychovy, tam ji rodice dopreji. A to ma jeste dva mladsi
sourozence!
Muj pribuzny se v prvaku na gymnaziu zmenil ze skromneho sportovce na
vystajlovaneho modela! Videla jsem nekolik jeho spoluzaku a byli vsichni podobne
obleceni. Ovsem musim podotknout, ze ten student chodi na brigady a na modu si
vydelava sam! Ostatni to pry dostavaji od rodicu!
Pokud chápe cenu těch bot, stará se o ně, adekvátně ji vydrží: je skromná. 🤷♀️ To o tom opravdu není!
Filipe, dekuji ti za ohodnoceni me otazky. Ona genialita s debilitou docela uzce souvisi!! :) Ja doufam, ze nejsem ani jedno z nich!? To bych mela v zivote dost velke potize!!
cappuccino.
On to není FENOMÉN, JEN DNEŠNÍ DOBY.
JEN TY NŮŽKY (finanční možnosti), JSOU MNOHEN VÍCE ROZEVŘENÉ.
ZAČALO TO PO VÁLCE.
10 let po válce ještě byla bída, neúroda, přídělový systém (nejen na
východě).
Do té doby, VĚTŠINA LIDÍ, docela dřela (na panském, na farním,
u sedláka, sloužili ve městě, dřeli ve fabrikách do 2. světové
války,
pak po ní).
RODIČE dopřávali svým dětem vše, co bylo dostupné, změnia se
sociální
situace ve společnosti. RODIČE CHTĚLI A DOPŘÁVALI DĚTEM TO, CO SAMI
NEMĚLI.
NECHTĚLI, ABY DŘELI, JAKO SOUMAŘI (FYZICKY).
STUDUJ, AŤ SE MÁŠ DOBŘE (nejprve to byla „alespoň“ maturita,
pak VŠ…).
PŘIŠLA DOBA BLAHOBYTU. ALE v době socialismu, ještě nebyly rozdíly tak
propastné. NYNÍ, zejména ve městech se děti „zařazují, kastují“,
zejména
do ZŠ. „SÍLY“ a schopnosti rodičú, jsou poměrně vyrovnané.
PAK JE TEDy dívka s botama za 3 tisíce skromná 😉, protože další
spolužačky mají boty za 5 a džíny za 10 tisíc!
HORŠÍ JE PAK SMĚSKA, VŠEHOCHUŤ ve třídě ZŠ a SŠ.
Tam je někdy těžké obstát… Rodiče soutěží mezi sebou 😉
a „socky“ (rozuměj, zanikající střední vrstva), te nemají snadné.
Záleží na poměru „sil“ A MORÁLCE JEJICH RODIČŮ..
TADY SI DOVOLÍM PŘIPOMENOUT, památnou větu našeho doktora
a bývalého zaměstnavatele: „To máte těžký, páč blbý lidi, mají
blbé děti.“
Výchova je zásadní.
ÚCTA K ČLOVĚKU!
VÍCE NEŽ SKROMNOSTI, je dobré děti učit FINANČNÍ GRAMOTNOSTI.,
CO TO STOJÍ ÚSILÍ a také koho, NEŽ SE MOHOU KOUPIT BOTY za 1 –3 –
5
tisíc korun.
A že tomu, kdo to má „bez práce“, na to musí někdo vydělávat…
VŽDY TADY BUDE NĚKDO, pro koho je tisícovkam jako pro jiného stovka,
nebo desetikoruna.
Nejhorší byli, jsou a budou ti, kteří si na honoraci hrají, Chtějí s ní
držet
krok, A za každou cenu…
Mám řadu movitých přátel a známých. Většina jejich dětí,
nedostala nic zadarmo. Byly vedené i k šetrnosti.
PROSTĚ JE TO V LIDECH (maloměšťáci, snobi i závistivci, mají na
Zemi,
také své místo).
Horší ježe řada rodičů dětem dopřeje VŠE, věci, byt, stravu, VŠE
i bez práce. CHRÁNÍ JE, HLÍDAJÍ, PŘEVÁŽEJÍ… CHOVAJÍ, JAKO
V BAVLNCE…
A ONY SE PAK ZE VŠEHO KÁCÍ, jsou málo odolní, nepřioravení…
RODIČE ZAPOMÍNAJÍ NA komunikaci s dětmi, výchovu, vzory,
zdravé mantinely, pokoru, úctu k člověku, bez práce nebývají
samozřejmostí koláče… Nebo je extrém druhý = přehnaná
autoritativní výchova (něco za něco, ještě jsi nic nedokázal… až to
budeš platit, tak si napusť plnou vanu vody.. 😁
To jsem tase rozepsala… 😄
da ny, zaujímavý rozbor.
Niekedy sa oplatí popustiť uzdu myšlienkám.
Taky: …jsem se rozepsala… 😄 (dovolila som si vašu poslednú
myšlienku jemne upraviť )
annas | 5913 | |
Drap | 4710 | |
led | 3043 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2246 | |
zjentek | 1717 | |
aliendrone | 1466 | |
elkon | 1449 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1430 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |