Záleží jak velká nevnímavost a co tím myslíš. Často jsou
inteligentní více zamyšlení, mohou žít více uvnitř, mít „divokou“ a
hlasitou mysl, představy i myšlenky. Taky se mnozí mohou soustředit jen na
něco určitého, čím se zrovna zabývají a stávat se tak nevnímavými ke
svému okolí. Pokud je práce nebo nějaká problematika natolik pohltí, že
nevnímají nic jiného, tak je to samozřejmě nedělá neinteligentními.
Problém by byl, kdyby se stávali až ignorantní ke všemu, přestávali se
učit, získávat zkušenosti, byli neopatrní, lhostejní ke všemu, apod.
Není nic špatného na tom, pokud se člověk dostatečně koncentruje na jednu
věc. Dokonce to bývá nezbytné. Pro učení, práci, bádání.
Existují jisté předpoklady a dědičnost pro inteligenci. Tj. někteří
mohou být inteligentnější, líp jim to šrotuje, i když se tolik nesnaží
(ani neuč). Avšak ani to samo o sobě nestačí, musí to vycházet z jisté
míry zkušeností/poznání, socializací, učení, interakcí s ostatními a
se světem… Od dětství. Jejich mysl musí mít alespoň nějaké podněty
pro své rozvíjení.
Platí totiž starověké tvrzení, že bez smyslů není ani žádné
poznání. A ani intelekt neexistuje (ani ten potenciální, s dobrými
předpoklady), pokud se nijak nerozvíjí a nemá žádné podněty. Vše
vychází ze zraku a sluchu, případně z hmatu apod. Není
v mysli/inteligenci, co předtím nebylo ve smyslech. Smysly tedy budeme
brát jako vnímání a když to vezmeme do krajností, tak kde
není žádné vnímání, nemůže být ani poznání a tedy ani
(rozvinutá) inteligence a rozum. Cokoli ses naučil, cokoli
jsi poznal, to prošlo přes smysly/vnímání. Takže intelligence je vázána
na vnímavost. Bylo sice již prokázáno, že člověk může získávat
informace i mimo smysly, z neznámých sil a zdroje (Ch. Richet, Pojednání
o metapsychice), ale na tom se nedá stavět a brát to za nějaký základní,
obecný nebo častý/běžný poznávací zdroj.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Tohle je PERFEKTNÍ otázka, líbí se mi. Zapůsobila na mě, vnímám ji všemi smysly. Hned, jak v noci přijedu z práce a dám si horké lázně, na ni odpovím. Tedy, pokud tak do té doby neučiní můj přítel a kamarád Arcimozek, ježto po jeho odpovědi pozbyde má odpověď veškerého smyslu, neboť co řekne či napíše můj přítel Arcimozek, jako by rovnou vycucal z mého vědomí, z mého mozku, potažmo z mých úst, anebo sem prostřednictvím klábosnice přímo naklepal přímo z mých neposedných prstíků, což je v podstatě totéž. Pokud tedy Arcimozek odpoví, považuj, jako bych odpověděl já sám (až takovou důvěru v něj vkládám a mám). Děkuju.
0 Nominace Nahlásit |
Inteligence a vnímavost jsou dvě různé kognitivní schopnosti a obě nemusí být nutně přímým vztahem. Inteligence je schopnost učit se, přizpůsobovat se novým situacím, porozumět a používat abstraktní myšlenky a pochopit komplexní pojmy. Vnímavost na druhé straně je schopnost zaznamenávat, rozlišovat a reagovat na složité smyslové informace z našeho okolí.
I když tyto dvě vlastnosti často jdou ruku v ruce, je možné, že osoba může být velmi inteligentní, ale méně vnímavá, nebo naopak. Například, některé vysoce inteligentní osoby se mohou snadno soustředit a zvládnout složité problémy, ale mohou mít obtíže s rozpoznáním emocí nebo pokynů z okolí.
Je také důležité si uvědomit, že vnímavost může být ovlivněna různými faktory, jako je stres, únava, emocionální stav nebo dokonce zdravotní problémy, zatímco inteligence je obecně považována za stabilnější schopnost.
0
před 304 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2632 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1346 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |