Když uvážíš, že v theoretické rovině je absolutně nejlepší formou vlády osvícený absolutismus (v praktické rovině je, poněkud, problém zajistit to „osvícení“), odpovíš si snadno sám.
2Kdo udělil odpovědi palec? Disraeli, Dvorní šašek
před 881 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Rozhodně ne. Demokracie není synonymem ani žádnou jedinou variantou pro
svobodnou, správnou (etc.) vládu a uspořádání společnosti. Je jen jednou
z několika, která je považována za tu z lepších, pozitivních (za mě
ale ne). Ale brát ji jako jedinou možnou a správnou… to je pak fanatismus,
dogmatismus a hrubá subjektivita.
Toto dogma vzniklo na přelomu 18. a 19. století. Nemyslím ideu demokracie a
liberalismu (ty jsou mnohem starší), ale myslím to dogma, tu doktrínu. Spolu
s komunismem (a jeho podobami) nejvíc -fanaticky- prosazováno ve
20. století, spolu třeba s nacionalismem etc. Osvícenští filozofové a
myslitelé novověku (politologové, právníci, ekonomové, později
i sociologové) rozhodně nebyli pro všeobecné volby, liberální ani
zastupitelskou demokracii. Totéž platí pro starověké (řecké, římské,
čínské aj.) a středověké (arabské a různé renesanční v Evropě)
mylitele. Drtivá většina neupřednostňovala demokracii, nebrali ji za
nejlepší, mnozí ani za jednu z těch lepších. Paradoxně na nich a jejich
teoricích a výkladech dnenší demokratické a liberální
„teze“ stojí.
Upravil/a: Disraeli
2Kdo udělil odpovědi palec? alik360, Dvorní šašek
před 881 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
„Demokracie není ideální systém, je to ale nejlepší existující systém” Tomáš Etzler
0 Nominace Nahlásit |
Taky je třeba si uvědomit, že demokracie = demos kratos = vláda lidu. Stricto sensu nic víc, nic míň. Argumentum reductione ad absurdum to může být tyranie většiny, jako byla za první Révolution Francais: veškerá moc v rukou Výboru pro veřejné blaho a guillotina měla žně. Demokracie nemá nic společného s právním státem, svobodou jednotlivce, lidskými právy, občanskými právy, či kolektivními právy. Sama o sobě, vlastně, vůbec.
Problém našeho, moderního a liberálního, pojetí demokracie je, že jde o absolutní utopii. Theoretici jak francouzské revoluce, tak Otcové zakladatelé, předpokládají odpovědnost občana, jinými slovy, to, že občan má právo jít k volbám má být spojeno s povinností něco mít v hlavě, ne jenom s věkem. Dneska je to přesně naopak, v hlavě mají kulové hovno a rozhodují se pouze a jen na základě propagandy.
Dnešní systém tím, jak je nastavený, tak umožňuje – buďto naprosto legálně nebo naprosto nepostižitelně – korrupci politiků (kde jinde by vzal na kampaň, že?), lobbing, čímž se ale z vlády většiny stává vláda oligarchů. Theoretická demokratický liberální právní stát tak, jak je theoreticky konstruován, nikde a nikdy nefungoval.
Dnes se samozřejmě vše zjednodušuje na demokratické (dobré) a nedemokratické (tedy špatné). Jen demokracie a demokratický režim/systém a nic jiného.
A pak jsou tu různé indexy (demokracie, svobod), které poměřují
úplné cocotiny, které reálně nejsou odrazem stavu té společnosti (či
tedy spravedlnosti, svobody, poměrů v tom státě). Tyto indexy stojí
hlavně na liberální-demokracii (která uznává jen určitý aspekt toho, co
je to jediné „správné“), jejíž faktory v tomto odrážejí třeba, jak
moc je co volené a dělitelné. Čím víc roz/dělená moc, tím víc
„super“, čím složitější proces a konsenzy, tím víc „super“,
pokud to vše stojí na všeobecných volbách a procesu volení – taky
super. Čím víc zastupitelství, čím víc byrokratikcých a podobných
procesů, čím víc volení, čím víc chaotické a neefektivní, tím je to
podle toho kolikrát lepší.
„Reprezentatismus“, politické strany, volená hlava státu a vlády,
parlamentní (či prezidentský) systém a vůbec existence parlamentu,
nesmyslná dělba moci, „povinná“ opozice, stranická vláda, hlas
většiny, proces (vládnutí a výkon státních mocí) založený na samých
konsenzech a hlasování, … to nejsou ty jediné dobré existující
možnosti.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2632 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1346 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |