Jsou na hradech, zámcích, různých veřejných budovách, ale i rodinných domech. Nemyslím tím vstupní dveře , ty mohly mít za účel třeba možnost vjet do hradu na koni. Ale dveře mezi jednotlivými místnostmi. Máme je i my, v našem skoro 100 letém domku.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Filip84 před 680 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Citace: „Vysoké stropy, potažmo dveře, vždy charakterizovaly význam místnosti, ať už to byl trůnní sál na zámku, taneční sál nebo jídelna ve šlechtickém domě. Dodávaly prostoru noblesu, zvláštní atmosféru a také hodně světla a vzduchu. A při topení v místnostech byl případný kouř při zatápění vysoko“.
0 Nominace Nahlásit |
Dříve se takové dveře vyráběly. V rodinném domku byly vysoké stropy. Nevím, nejsem architekt. Taky se stavělo jinak než dnes.
0 Nominace Nahlásit |
Milý uživateli,
váš příspěvek byl nahlášen jiným uživatelem k posouzení administrátorovi serveru.
Příspěvek: Kde se to vzalo nikdo neví, existují rozličné theorie, z nichž některé jsou, s ohledem na naši frapantně nedostatečnou znalost dávnější historie, klidně možné, například, že vysoké dveře a místnosti souvisí se soužitím lidí naši výšky (tj. 1.5 – 2.0 m, v průměru, a v historii) s giant peoples, vysokými lidmi, kteří měli v průměru 3.0 – 4.0 m. Nějaké kosterní nálezy jsou, klidně je to možné, že to takto vzniklo, je to, do určité míry, i pravděpodobné, ale je to jenom theorie, domněnka. Další z thesis je, že to souvisí s návštěvami obyvatel z jiné planety (galaxie, dimense …), které bývaly v dávné minulosti běžné, no a někteří z těchto obyvatel byli vyšší, než my. Opět, je to theorie, domněnka, je to stejně možné, jako nemožné.
Buď jak buď, vysoké místnosti v chrámech, palácích atp. se staví „od krále Klacka“, a jak předepsal Elkon, časem se ustálilo, že to je výraz důležitosti, postavení, majetnosti atp.
Dřív to takto bylo. Oblečení nebylo výrazem individuality, leč stavovské příslušnosti a společenského postavení. To samé, třeba, nábytek; divil bys se, jaká diarchie byla mezi zdobením a vybavením patra zámku, které sloužilo primárně pro účely representativní a patra zámku, které sloužilo primárně jako ložnice panstva. Značná diarchie!
Protože vysoké Saaly, cimry etc. stavěla šlechta, kopírovalo to,
bezmyšlenkovitě, měšťanstvo. Měšťané nebyli nijak bystří, ale měli
peníze, no tak to muselo být vidět a postavit vysoké cimry a dveře bylo
vidět. O vytápění příliš nešlo, protože s rozšířením kachlových
kamen (renaissance) se, relativně rychle, ustálil zvyk stavět kamna tak, aby
se do nich přikládalo z chodby, nebo z nějaké „služební“
místnosti – právě kvůli prachu, smradu, a aby panstvo nebylo zbytečně
rušeno, topilo se dřevem, a v zimě – doslova – popelky lítaly
s košem polen jedna za druhou, aby se v tom zámku udržela nějaká rozumná
teplota (12 – 16°C). Naopak, nižší cimru vytopíš snáz. O kouření
příliš také ne, protože kouření se rozšířilo až s cigaretami, tj.
až někdy před WWI. Prostě to byl zvyk „od krále Klacka“, tak se to
dělalo.
Z důvodu: Chybně formulovaný nebo nesrozumitelný příspěvek.