Jaký máte názor na domácí porody?

Spíše negativní. Rozhodně nechci brát ženám právo plně rozhodnout, kde budou rodit. Ale odmítat nemocnici mi připadá v dost případech nezodpovědné. Třeba u prvorodiček – matky, které už porod zažili si podle mě aspoň trochu dokážou představit, co je čeká a uvědomit si, že se něco nevyvíjí dobře. Argument, že se v minulosti vždy rodilo doma neberu: také totiž byla úplně jiná novorozenecká a mateřská úmrtnost.

Velice riskantní. Některá novorozeňata umírají zcela zbytečně, protože nejsou v rukou lékařů a odborníků. Z mého úhlu pohledu jde o nezodpovědné jednání.

Domov má být místem odpočinku a relaxace a ne aby tam chlap byl přiváděn k mdlobám!

Upravil/a: zjentek

Moc se mi to nelíbí, mohou nastat komplikace a při těch je lepší zdravotní zařízení, které na to je vybaveno.

Zabrousils myslím na poměrně osobní a kontroverzní téma 😉

Tak můj názor:
Upřednostnil bych porodnici, ale pokud to žena/rodina zváží a přesto se rozhodne rodit doma, tak to rozhodnutí budu ctít a nebudu ji kvůli tomu nadávat (dokud se nedozvím že se proto rozhodla jen kvůli tomu, že ji sousedka řekla že je to cool – to bych pak pár přirovnání k samici tura domácího asi použil)

Ani v případě že děcko kvůli komplikacím zemře bych ženě nic nevyčítal. Osobně mám pocit že o právu dítěte na život v souvislosti s porodem doma nejvíc křičí ti, co v případě problematiky potratů nejhlasitěji řvou o právu ženy na rozhodování o svém těle. Pokud žena bude rodit v nemocnici, zpravidla musí podepsat hafo papírů o tom jak souhlasí s tím či oním a nakonec v mnoha případech stejně rozhodne lékař bez toho aby se ženou něco konzultoval. Tak zkrátka naše porodnictví je nastaveno a že to působí problémy vč. psychických následků už porodníka moc nezajímá. On má splněno, „odrodil“ děcko ještě před odchodem na oběd. Problémy které mohou trápit rodinu dalších třeba 20 let on nezná, nevidí a řešit nebude. Ano, vím že zjednodušuju, ale tyhle problémy jsou reálné. Ne pro všechny matky. Ne ve všech porodnicích. Ale problémy to jsou a jsou vážné. Přístup se v posledních dekádách mění a je to znát, ale zpravidla to stále není dokonalé.

A o tom rozhodování – to nemluvím o případu kdy opravdu jde o život a o sekundy. To je situace kdy je rozhodnutí lékaře jasně nezbytné. Mluvím o případu, kdy třeba na začátku porodu automaticky píchne oxytocin přestože se porod ještě nerozeběhl, jen porodník měl pocit, že už by měl začít,… (v konkrétním případě o kterém vím to pak pokračovalo 12 hodinovým porodem, který nakonec stejně skončil císařem jen proto že trval moc dlouho a dítě se stočilo do nevhodné polohy)

Takže podle mně je pohoda ženy důležitá a klidně nechám ženu obětovat trochu toho bezpečí pokud ji to pomůže.