Namíchnout (se) je sloveso dokonavé, rozzlobit se, naštvat se. Nedokonavé je namíchat.

Na-mích-nou/t)

1. Na.-je předpona, která má různé významy – např. něco dokončit., něco je na povrchu
2. Mích-at – od mís-it – ch bylo přidané dodatečně. Význam – něco činit, aby bylo pomíchané,. Je to expresívní přetvoření slova mísit
3. Ještě přípona – nout – tvoří se od sloves, která vyjadřují krátkost trvání děje, nebo vyjadřují různé tělesné pocity.

Ale může souviset i se slovesem mást, které má stejný původ. Když se rozzlobím, namíchnu se, jsem často zmatená, matu svou mysl.

Podle Machkova Etymologického slovníku.

Sloveso mísiti vzniklo tehdy, když obecní pastýř pásl ovce a po návratu vyloučil majitelům ze stáda podle značek na krku ovce.
Stejně tak se mísila směs na krmení – oves, vikev a hrách..

Původní sloveso *měšati se nezachovalo,, je v ostatních jazycích. např. v litevštině je sloveso zmást.Latina má jiné hlásky – misceo, stshn – miscan.,

Takže opakuji, české měšati ´činiti, aby bylo něco pomíšené., zmatené.
V hanáčtině se používalo pro název krmení pro housata – směr kopřiv, šrotu, brambor atd. matení z mětenie – něco smíchaného..

Upravil/a: annas

Takové slovo jsem v životě neslyšel. Snad se tomu trochu blíží „namíchnout“.

Spíše „namíchnout“, ne? Často taky říkáme, když nás něco štve, že nás to míchá. Tak asi od toho.

Otázka zajímavá tím, že to slovo v tomto významu není příliš slovníkově zpracované. Kupříkladu internetová jazyková příručka ÚJČ slovo „namíchnout“ nezná vůbec, a slovo „namíchnutý“ sice obsahuje, ale bez odkazu do jakéhokoliv slovníku. SSJČ u slovesa „míchati“ uvádí jako 7. význam, slangový, „zlobit, rozčilovat“. Ale vysvětlením, proč a jak slovo tento význam dostalo, se nikdo nezabývá.

Napadlo mě k tomu jen tolik, že v podobném významu se používá i sloveso „hníst“, resp. ve třetí osobě „to mě hněte“, což SSJČ vykládá jako „trápit, soužit“, a to i ve zvratné podobě „hnísti se“.

Vysvětluji si to tak, že zpracování těsta patřilo k nejběžnější lidské zkušenosti, a že lidé vláčení osudem (to je zase obraz ze zemědělské praxe) se nějak zhlédli v trpnosti zpracovávaného těsta, které bylo hněteno a mícháno, a viděli v tom nějaký obraz své vnitřní nepokojnosti. Idiomy „to mě žere“, „to mě nakrklo“ nebo „to mě .ere“ pak odkazují k dalším fázím procesu zpracování potravy, „být něčím semletý“ nebo „zdrcený“ zase k předchozí fázi. Hnětení ovšem může mít i pozitivní význam a konotace, inspirované hrnčířstvím a keramikou: člověk uhnětený z prachu země (to je citace jedné známé knihy, aby mě někdo neobvinil z kradení myšlenek), hnětení jako výchovné formování atd.