Jaký je původ příjmení?

Doležal doležat, doležet; přezdívka slabochům
Vávra nejrozšířenějším příjmením v našich zemích je Vávra. A mezi příjmeními začínajícími od „V“ je pak čtvrtým až pátým nejrozšířenějším. V naší republice žije přes 12.000 žen a mužů, kteří se takto jmenují. Je zajímavé, že někteří jazykozpytci odvozují toto příjmení od zastaralého „Vavřiňák“ nebo „Vavřinčák“, což je vinný hrozen, dozrávající kolem svátku sv. Vavřince. „Vavřinče“ je ovšem také místní název pro letní jablko, nebo „Vavřinka, Vavřinečka“ pro letní hrušku.

Příjmení Vávra patří do kategorie příjmení, vzniklých s největší pravděpodobností ze jmen osobních, křestních. Ač se to zdá nelogické základem je latinské Laurentius. Laurentius je jméno utvořené podle názvu starověkého města Laurentum. Doslova tedy Laurentius znamená Laurenťan, tj. osoba přicházející z Laurentia, stejně jako Pražák z Prahy, Plzeňák z Plzně apod. Jazykovědec Kopečný pak upozorňuje, že západoslovanské „W“ – místo původně tvrdého „L“ nepřekvapuje. Na Slovácku se dodnes slovo láska vyslovuje jako uláska, tedy kdyby to bylo napsáno tak „wáska“. Základem pojmenování města Laurentius je laurus – tedy vavřín, rostlina užívaná již od dob antického Řecka k dekorování vítězů. Je však nutno uvést, že v Čechách i na Moravě a Slezsku slovo vavřín až do 19. století nebylo známo a tato rostlina se nazývala bobek. A dodnes se setkáme s „bobkovým listem“, tedy usušeným vavřínovým listem užívaným gastronomii. A tak je možné že v době, kdy se tvořila příjmení viděli lidé spíše vítěze ověnčeného vavřínovým věncem, ratolestí. A jako poznámku lze uvést, že první ze svatých Vavřinců skončil r. 258 jako mučedník, když byl pomalu opékán na roštu nad plameny

Zdroj: http://avondster­.czweb.org/prij­meni.html

Příjmení Doležal je českého původu a znamená, že se dotyčný dobře vyspal (do-ležel – ležal moravská varianta) nebo se dočkal. Méně pravděpodobné je, že někdo dole žal (trávu, obilí) a měl žnout nahoře.

Příjmení Vávra vzniklo od vlastního jména Vavřinec. Česká podoba k latinskému jménu „Lauretius“. Význam laureát „ozdobený vavřínovým věncem“.

Náročnější bylo hledání příjmení Obršlík. Je složené ze dvou slov ober-šlik. Příjmení Šlik nosívali šlechtici, např. Šlik, Jáchym Ondřej, gróf z Pasouna a Holejče, český šlechtic, účastník stavovského povstání, popraven 1621.
Význam slova šlik – 1. v geologii zemní sediment na dolních tocích řek a na pobřežích moří, kde se mísí slaná a sladká voda.
2. v keramice usazenina ve žlabech vzniklá při plavení při plavení kaolínu. (Od tohoto významu vzniklo i povolání pro keramika, hrnčíře, který si při vytáčení výrobků (v keramickém slangu) máčel ruce v nádobě s řídkým jílem.
První část ober (obr) může znamenat nad (z němčiny), nebo české slovo obr, ober, původem z Palestiny, pojmenování pro obrovského, obrovitého jedince. Domnívám se, že tedy Obršlík znamená obrovitého hrnčíře. Nebo někoho, kdo byl nad hrnčířem.
Podle Staročeského slovníku a slovenského internetu.