Jakou má u nás historii školní vysvědčení?

Historie vysvědčení, trvá pouhých 237 let,kdy Marie Terezie vydala Všeobecný školní řád.Při jeho zavádění do praxe, vyvstala potřeba hodnocení žáků-vysvědčení.
Dříve se nevydávalo v pololetí a na konci školního roku,ale až když absolventi,školu opouštěli.

Zdroj: Upraveno z V. Encyklopedie

Pokusme se nahlédnout za oponu času a podívat se, od kdy se začíná psát historie vysvědčení. Jaká vysvědčení dostávali například žáci na obecných a měšťanských školách v 19. století, v době, kdy české země byly součástí mnohonárodnostní rakouské monarchie, jaká si odnášeli domů v letech předmnichovské československé republiky a později v době nacistické okupace – v Protektorátu Čechy a Morava a také, jakou podobu má vysvědčení dnes?

Nejprve se zastavme u samotného pojmu vysvědčení: Pedagogický slovník jej pod heslem školní vysvědčení vymezuje jako úřední listinu, „…která jednotlivci osvědčuje, že v určitém čase navštěvoval určitou školu, a vyjadřuje, jak vyhověl jejím požadavkům. Kromě osobních dat obsahuje zpravidla hodnocení chování a prospěchu žáka a potvrzení o docházce do vyučování a do zájmových kroužků.“ 1

Historie vysvědčení je poměrně mladá; začíná se psát společně s vydáním Všeobecného školního řádu císařovnou Marií Terezií 6. prosince 1774. Jím byl položen základ modernímu vzdělávacímu systému, který je obecně vnímán jako zavedení povinné školní docházky. Zároveň s jeho uváděním do praxe vyvstala i potřeba klasifikace žáků, která umožňovala učitelům, aby mohli sledovat, jak probíranou učební látku žáci zvládají.

V době předcházející vydání Všeobecného školního řádu mělo hodnocení žáků na školách podobu volného posudku, který stávající učitel předával budoucímu učiteli žáka. Spíše než o vysvědčení můžeme hovořit o „osvědčení o studiu“, které studenti například dostávali po ukončení středoškolského studia, v případě, že hodlali dále studovat.

Zdroj: http://www.pe­dagogika.estran­ky.cz/clanky/ne­co-z-historie/historie-vysvedceni