Jaké máte zkušenosti se vztahem na dálku?

Mam kamarada z Prahy, ktery jednou za 14 dni jezdi za pritelkyni do Ostravy; ji je 17, jemu 21, znaji se a funguje to tak jiz dva roky. Vztah na dalku proveri, jestli toho druheho mate vazne radi. Ale videt se 10× do roka – to za vztah vazne nepovazuju.

Navic pokud se hadate i pres pocitac kvuli nesmyslum, ukoncete to. Jak bys mu to rekla – jsou dve moznosti. Pockej si na dalsi hadku (kterou zbytecne samozrejme nevyvolavej!) a setrne mu rekni, ze s nim koncis. A na tom trvej, i kdyz se ti asi bude mozna chvilku ozyvat. Treba uz k tobe neciti ale nic ani on – a rozchod bude tak lepsi. Pokud k tobe neco porad citi, ublizis mu, at mu reknes cokoliv. Ale s tim se casem vyporada.

Změň to na přátelství, protože zjevně hledáš partnera ke společnému životu, a ne na občasné setkávání. Vztah na dálku je dbrý pro lidi kteří mají již nějaké životní zkušenosti a ne teprve život před sebou na uplném začátku.
Rozchod je součástí života. je hezké přemýšlet o tom druhém, ale k čemu vztah když zřejmě tvoje očekávání ne zcela naplňuje.
Vztah na dálku býval prubířským kamanem partnerů když kluk šel na dva roky na vojnu. Mnoho vztahů se posílilo, mnoho rozpadlo. Ale co vím, vždy to byli lidi kteří předtím byli v častějším kontaktu, takže vše se prožívalo na zcela jiném vztahu než vaše setkávání.

Niečo podobné ako ty som nedávno vyriešila už aj ja. S ex sme sa spoznali počas festivalu, bol tu cez prázdniny, potom sa však odsťahoval na druhý koniec republiky. Fungovali sme podobne- mobil, internet, skype,..... Vždy sa však niečo našlo. Stačilo aby ma nejaký jeho kamarát alebo známy videl s nejakým chalanom, a už bol oheň na streche. Neustále hádky, výčitky,..... V mojom prípade bolo jediným riešením to ukončiť a zbytočne nepreťahovať ďalej vzťah, ktorý nemá zmysel.Teraz- je tomu už dva roky, stretli sme sa asi trikrát ako kamaráti a je to omnoho lepšie 🙂

Moje osobní zkušenost z doby ledové:-)
bylo mě asi 16,jemu 18,já jsem jezdila do KM na brigádu,on byl na vojně kdesi v Čechách a v KM jsme se potkali.Byla z toho láska a vztah na dálku po dobu asi jednoho roku.On nemohl jezdit za mnou,když byl na vojně,já nemohla jezdit za ním,bylo to daleko.Vídali jsme se tak jednou do měsíce,jak dostal volno.
Po skončení vojny nastoupil do práce,tak zase neměl čas za mnou jezdit,jednak kvůli práci,jednak kvůli koníčkům,takže jsme se navštěvovali střídavě.Vždycky jsem se na sebe těšili,psali jsme si velice dlouhé dopisy(to se tenkrát ještě nosilo a co je internet jsme neznali)Nikdy jsme se nehádali,na to jsme si byli moc a moc vzácní,nač mařit čas hádkami?A navíc jsme neměli důvod se hádat,ale i tak jsme se rozešli po roce,právě kvůli nedostatku času.Ale byli jsme oba moc mladí na to, abychom věděli co chceme a očekáváme od budoucnosti.
Cizí zkušenost-moje kamarádka je 4 roky vdaná,každý den byla se svým manželem,jemže ten přišel o práci a když se naskytla příležitost,odjel na druhou stranu republiky za prací,kterou mu nabídli krajané(on je totiž cizinec)No a co se nestalo?První měsíc si volali každý den,pak se frekvence volání omezila na jednou za týden a teď si nevolají skoro vůbec.Ona si dokonce našla náhradu a začala tvrdit,že je to jen jeho vina,že neměl nikam odjíždět a že on ji taky podváděl a takové věci,ale my co ji známe,víme svoje.Ona prostě musí být středem vesmíru a čím víc chlapů se kolem ní točí,tím je to lepší.Pro ni.Ale nechápe jednu věc,a to,že časem o ni nikdo ani nezakopne,protože je proslulá svou povahou a taky tím,že "dá"každýmu.Jenže to je její věc,já jí do toho kecat nebudu.Akorát si myslím,že láska a partnerství není jenom o sexu,v posteli se toho moc o člověku a jeho povaze poznat nedá,tam se pozná jen to jak je kdo zdatnej.

Podstatné je to,co chcete vy a co od takového vztahu očekáváte,jestli vám taková setkání budou i nadále stačit.

Láska na dálku nefunguje,je to ověřené,je lepší to utnout než se trápit,dálka rozděluje.