Jaké literární poklady by si měl každý přečíst?

navštívte knižnicu.

v indexe hľadajte ‚klasická literatúra‘.

od dreisera cez čapka, tolstého, haška, poea, remarqua, tolkiena, wildeho, bulgakova, ščipačova, sabatiera, exumpéryho, salingera, stoneho, farkaša-žišku, faulknera, wallaceho a tisícov ďalších môžete čítať do radu.

z autoriek sagan, shelley, světlá, adams, bodnárová, borská, obermanová, pilcher, ponická, příhodová, … mám pokračovať?

začnite napríklad nositeľmi nobelovej ceny za literatúru.

;-Q

Jack Kerouac – Na cestě (Beatnická bible o volnosti a dobrodružství)
Ken Kesey – Vyhoďmě ho z kola ven (Předloha pro slavní film Přelet nad kukaččím hnízdem, drama z psychiatrické léčebny)
Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid (vynikající kniha o první světové válce z pohledu německého vojáka)
J.R.R. Tolkien – Hobit anebo Cesta tam a zase zpátky (Netřeba popisovat, ale je to parádní čtení plné fantazie a dobrodružství)
Jaroslav Foglar – Hoši od Bobří řeky (Pro ty, co nevědí, že nejsou jen počítače, smartphony, facebooky apod. Napínavé dobrodružství z táborového prostředí)
Mark Twain – Dobrodružství Huckleberryho Finna (Americká klasika z dob otroctví o volnosti a dobrodružství)
Ladislav Fuks – Obraz Martina Blaskowitze (Perfektní a napínavé drama točící se kolem kolaborace s nacisty, odplatě a viny.

To bychom tu byli do večera.
K již uvedeným bych ještě rozhodně dodal, že literární skvosty mohou být i humorné:
Zdeněk Jirotka – „Saturnin“
Jaroslav Hašek – „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“
Jerome Klapka Jerome – „Tři muži ve člunu (… o psu ani nemluvě)
Arnošt Lustig – "Moédlitba pro Kateřinu Horovitzovou“
k již zmíněnému Čapkovi bych dodal „Válku s mloky“ a „Bílou nemoc“, ale souhlasím, že od něj se těžko hledá něco, co by nebyl literární skvost
k již zmíněnému Camusovi bych dodal „Mor“

… ale chybí mi tu literární skvosty z poezie, např.:
Jaroslav Seifert (když už máme začít těmi s Nobelovou cenou) – „Maminka“ aj.
Charles Bukowski – „Příběhy obyčejného šílenství“
K. J. Erben – „Kytice“
Oscar Wilde – „Jak je důležité míti Filipa“ (aj.)

… a dále
Haruki Murakami – „Kafka na pobřeží“
Franz Kafka – „Proces“
Doplňuji:
hm, mezi humornou literaturou a Lustigem jsem vynechal řádek, aby bylo jasné, že už k ní nepatří… a vono nic :{/> každopádně si určitě ještě na něco vzpomenu, viz diskuze…

Upravil/a: quentos

Vpodstate jakakoliv knizka, kterou najdete na nekterem seznamu maturitni cetby bude dobra volba. Tim nechci rict, ze vam musi knizka sednout, ale bude to kvalitni dílo. Knihy, ktere uvadi ostatni uzivatele vesmes maturitni cetbou jsou.
Co si treba precist prednostne knihy, o kterych snad kazdy vi, ze existuji? Mam na mysli treba Romeo a Julie. Kdo o tom pribehu nikdy neslysel? A kdo to vazne cetl?
Moc pekna knizka jsou Gulliverovy cesty. Nektere z mnoha filmovych zpracovani zna skoro kazdy. Prectete si ale knihu a zjistite, ze v ni je neco, co do filmu nenacpete. Film sazi na vizualni efekty a poutavy fantasticky dej, ale myslenky jsou i v nejlepsich zpracovanich proste osekane. Dej je pozmeneny. A nektere sceny se ani natocit nedaji. To pochopite asi nejlip u casti, kde je u Hvajninimů. V jednom z filmu nadherne zpracovane na pohled, ale v knizce je to jinak a zfilmovane by to vypadalo divne. V knize je i plno dobovych satirickych narazek, takze doporucuji vydani, kde jsou vzadu ty narazky vysvetlene.
Jeste strucne aspon dalsi tri knizky, ktere ve mne vyvolaly silne emoce a je to klasika: Zabiják (E.Zola), Petrolejové lampy, Pan Theodor Mundstock. :)

Divím se, že Nerevarin neuvedl 1984 od Orwella :)
Čapek – Bílá nemoc, R.U.R. (ale i další)
povídky od Poea (dokážou fakt nahnat strach)
Salinger – Kdo chytá v žitě (mladická rebélie plná ironie)
Exupéry – Malý princ (my všichni jsme byli dětmi, ale někteří na to zapomnají)
Bulgakov – Mistr a Markétka (společenská satira)
Wilde – Obraz Doriana Graye (aneb jak může skončit honba za dokonalostí)
Kafka – Proměna (pro entomofobiky asi ne příliš vhodné)
Camus – Cizinec (existencialistický román… doporučuju během depresivní nálady)
Gaarder – Sofiin svět (historie filosofie podaná populárně naučnou formou)
… a eště k tomu Fuksovi – určitě Spalovač mrtvol, aspoň film! :)

Pro zacatek by si mel precist odpovedi na stovky stejnych otazek polozenych drive.

„Největší vnitřní literární hodnotu“
má každá kniha, která čtenáři něco dala.

Podle mne by si člověk měl četbu vybírat podle svých zájmů,
nikoliv podle toho, co „by se mělo“ …

Myslím, že až když si přečteš desítky knih, tak budeš tušit, které jsou pro tebe literární poklad. Pro každého je jiný.
Já třeba: Betty MacDonald: Co život dal/a vzal, Vejce a já
Ota Pavel, Mario Puzo, john Updike ..................