Jaká může být věta v nějakém jazyce, aby byla srozumitelná z gramatického hlediska?

Věta může být i dlouhá. Lze napsat i celou knihu, která má pouze jednu větu.

Píši jen o češtikně.

Počet vět není omezený, ale neměl byste opakovat stejné vztažné zájmeno, jímž spojujete věty.

Znáte Hrabalovu knížku Taneční hodiny pro starší a mírně pokročile?

Jde o jednu větu, o proud vědomí, úvahy, jakýsi jejich slepenec, části věty na sebe nenavazují, objevují se vsuvky atd. .

Napadla mě ještě Virginie Woolfová.

Samozřejmě jako slavný spisovatel si můžete dovolit experimentovat, ale pokud píšete třeba nějakou práci, příliš dlouhé věty vedou k menší srozumitelnosti, zvláště pak v odborném textu.

Upravil/a: annas

Když se vyhnete opakování stejných vztažných zájmen dokážete napsat o knihovně i dlouhou a přitom srozumitelnou větu
„Sedím v knihovně s pohledem upřeným na nedaleké bistro ve středu města, rozděleném protékající řekou, přes kterou se dá projít několika mosty na druhý břeh, kde se nachází krásné renesanční náměstí, jemuž dominuje socha císaře Napoleona, který svedl několik vítězných bitev, poraziv celou Europu, v čest jemuž sklánim svou sivou hlavu a žehnajíc kozákům, jimž vděčíme za pojmenování malých kavárniček a čajoven jménem "Bistro“, když na svých koních obsadili Paříž a z plna hrdla křičeli „bystreje, bystro čaju dávajte“, cítíc tu vůni silného čaje, překrývající pach výfuků tisíců aut, píšu ti své omezené množtví vedlejších vět, jíž může být tolik, pokud neztratiš zřetelnost v bludišti souvětí…"

Upravil/a: led