Tak nějak všeobecně, co je odolnější – panelák, který je poskládaný z panelů a armatura svařená, nebo běžný dům z cihly či z heblu?
Edit: Pokud hypoteticky přijde zemětřesení, je lepší být v tu dobu v cihlovém baráku, nebo v panelovém?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 3005 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Tuto problematiku v ČR řeší
ČSN EN 1998–1 – Obecná pravidla, seizmická zatížení
a pravidla pro pozemní stavby
ČSN EN 1998–2 – Mosty;
ČSN EN 1998–3 – Zesilování a rekonstrukce;
ČSN EN 1998–4 – Zásobníky, nádrže, potrubí;
ČSN EN 1998–5 – Základy, opěrné a zárubní zdi;
ČSN EN 1998–6 – Věže, stožáry, komíny
ČSN 73 0040 – Zatížení stavebních objektů technickou
seizmicitou a jejich odezva
ČSN 73 0036 – Seismická zatížení staveb
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, že ta armatura je zpevňující a pružný prvek, než je cihla v cihelné stavbě. Nicméně proti jde zase výška a tak by hlavně záleželo na výšce paneláku.
0 Nominace Nahlásit |
V podstatě není odolné ani jedno, odolnost vůči zemětřesení není dána ani tak materiálem, ale způsobem stavby, uzemění, to jestli je stavba na kopci, zpevnění zdí a dalšími faktory.
0 Nominace Nahlásit |
Teoreticky domek, když se zbourá, spadne na vás jedna střecha a ne 6 pater, pokud bydlíte dole, nebo propadnout se šest pater dolů. Ale když už to ven při zemětřesení nestíháte, máte se schoulit v otevřených dveří. (ve futrech)
0 Nominace Nahlásit |
Panelové a cihlové konstrukce jsou při otřesech velmi zranitelné.
Odolnější jsou budovy s ocelovým jádrem.
„Hlavním primárním nebezpečím zemětřesení je kolaps staveb. Toto
riziko je velké jak pro rurální oblasti LDCs, kde je často stavební
materiál zcela nevyhovující a velmi náchylný ke zničení (nepálené cihly
apod.), tak i pro velké metropolitní oblasti, ve kterých jsou obyvatelé
koncentrování do křehkých panelových domů. Podle K. Smithe (2002, 144)
existují tři hlavní faktory, jenž ovlivňují bezpečnost staveb. Prvním
z nich je použitý materiál. Jak již bylo řečeno, cihlové nebo panelové
konstrukce jsou při otřesech velmi zranitelné. Oproti tomu budovy, které
obsahují ocelové jádro, jsou odolnější, neboť ocel dokáže absorbovat
velké množství energie otřesů. Druhým faktorem je tvar staveb.
Jednopodlažní budovy jsou zranitelnější, neboť reagují ihned na všechny
laterální tlaky, zatímco u výškových konstrukcí se energie rozkládá na
větší ploše. Asymetrický tvar budov znamená, že celá stavba nebude
schopná čelit žádným rotačním pohybům. Oslabujícím prvkem je
i střídání vrstev o různé pevnosti (např. přítomnost garáží
v některých podlažích). Vliv má konečně i pozice stavby. Například na
svahu může hrozit riziko sesuvu, na zlomové ploše zase nebezpečí
vertikálního pohybu povrchu.“
Zdroj: http://www.sci.muni.cz/~herber/quake.htm
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek