Jaká je životnost civilizací?

Odpoveď byla označena jako užitečná

http://www.zve­davec.org/komen­tare/2014/07/6­068-rozpad-rodiny-a-skolstvi-oznamuje-rozpad-prislusne-civilizace.htm

Blahopřeji, opravdu zajímavá otázka.
Co by lajk se mne jeví zajímavé, že zřejmě každá vyspělá civilizace, která „předběhla“ svou dobu následně zanikla a nebo záhadně i zmizela.
Období životnosti se nedá určit, ovšem určitě by mne zajímalo i vyjádření skutečních odborníků.

Tragedie/zánik se přiblíží, když lidské vědění předčí lidské vědomí…

Nesnadno odpovědět. Protože nevím, co myslíte slovem civilizace a zánik civilizace.

Civilizací myslíte určité kulturní období? Třeba renesanci, antiku, kulturu starého egypta, hinduistické kulturní prostředí? Nebo máte na mysli spíš určitý státní útvar? Jako římská říše, perská říše, kordóbský chalífát, říše Inků, Májů, období Ming v Číně?

Například období starověkého Egypta můžeme rozdělit na Starou, Střední, Novou říši a Saiskou renesanci. Šlo o období, kdy byl Egypt sjednocen do jednoho státu. Mezi nimi byla tzv. přechodná období, kdy se jednotný Egypt rozpadal do více států, více mocenských center. To ovšem neznamená, že se toto rozdělení nutně projevilo jako úpadek kultury nebo životní úrovně. Znamená snad zánik Staré říše zároveň zánik civilizace? Egyptská civilizace se vyvíjela, takže umění, světonázor nebo technologie Nové říše se lišily od těch ze Staré říše. Do jaké míry to byla stále tatáž civilizace?
Po dobytí/osvobození Egypta Alexandrem Makedonským se vlády v Egyptě zmocňuje dynastie řeckého původu. Egypt se zapojuje do středomořského antického multikulturního okruhu, dosud specifická egyptská kultura se mísí s vlivy helénskými a svou specifičnost v nějaké míře ztrácí. Je to zánik civilizace?
V 1.stol. před n.l. se Egypt stává součástí Římské říše jako její provincie – ztrácí „státní“ suverenitu. Ale egyptská kulturní specifika tím nezanikají, hospodářství se nehroutí a společnost se nerozkládá.
V 3. až 5. stol. n.l. se Egypt stává křesťanskou zemí. Veškerá stará, „pohanská“ kultura, světonázor, umění bere za své. Ale Egypt je součástí Římské/Byzantské říše a její kultury a hospodářského prostoru. Je to zánik civilizace? K další radikální kulturní přeměně dochází ve stol. sedmém, kdy se stává zemí muslimskou. O staré egyptské civilizaci mumií a pyramid už soudobé obyvatelstvo má sotva jaké povědomí. Avšak na území chalífátu působí řada učenců, matematiků, astronomů atd., funguje obchod, staví se města. Jak určit, kdy zanikla egyptská civilizace?

V některých případech lze o zániku hovořit. Například po obsazení Západořímské říše germánskými králi se rozpadá jednotný kulturní a hospodářský prostor západního středomoří, dochází k úpadku životní úrovně římského obyvatelstva (ale nikoli životní úrovně dobyvatelů, že?) a zániku římského životního stylu a kultury. Nebo dobytí říše Inků Španěly a následná kristianizace znamená konec tamějšího dosavadního světa.

O některých velmi starých nebo izolovaných kulturních centrech nemáme dostatek informací, abychom mohli posoudit o jaký šlo „zánik“ a kolik z kultury přetrvalo v místní populaci a ovlivňovalo další období. Například kultury Harappy a Mohendžodára na Indu nebo kultura majská na Jukatánu. O takových civilizacích víme pouze to, co se dochovalo. Například paláce vládnoucího rodu. O životě prostého obyvatelstva pak nevíme téměř nic a tak je těžké odhadovat, jak moc se pád nějaké dynastie nebo jednoho města projevil na jejich životě. Například Kchmérská říše. Otázka izolovanosti je asi podstatná. Upadne-li jedno hospodářské/mo­censké centrum, které je součástí širšího civilizačního prostoru, může se „civilizace“ přesunout do jiného. Koneckonců, je nynější zánik automobilového průmyslu v Detroitu a následující úpadek města koncem civilizace? Pro oblast samu asi ano, ale pro USA jako celek ne.

Určit nějakou obecnou životnost asi nelze. Závisí na hospodářských podmínkách, proměnlivosti klimatu, vyčerpatelnosti zdrojů (půdy, vody, dolů), sociálním systému, rozsahu vědomostí a povaze světonázoru, na izolovanosti, jakož i na okolí – tj. na počtu a zoufalosti imigrantů, na agresivitě a výzbroji dobyvatelů a jejich ochotě v dobyté civilizaci pokračovat nebo ji předělat nebo ji jen zničit.

Jak říkal Svěrák v přednášce o senilitě: „Tak takhle bych to pojal.“ Ale jistě by to šlo i jinak. 🙂

To je podle toho kdo a kdy začne válku.. takže na to není odpověď..
Stejně nechápu, že jsme teď tak civilizovaní a stejně jsou konflikty…

příliš složitá otázka pro jesnoduchou odpověď. Jeví se to tak, že si civilizace přímo v tom jak jsou „vystavěny“ nesou krom „úžasností“ i součásti které nakonec vedou k rozpadu
Doplňuji:
Jaká je životnost je nejednoznačné, protože jde o konkrétní důvody. Jsou to v jádru vážné ekonomické důvody. V případě téhle civilizace může být hlavním důvodem dočerpání zásob ropy

Upravil/a: ponovotny