Nejlepší odpověď
Najdete v odkazech
https://www.ustrcr.cz/uvod/citanka-kolektivizace/represe-diskriminace/povinne-dodavky/
"Charakteristickým rysem poválečné ekonomiky se stal systém povinných dodávek zemědělských výrobků a jejich výkup. Tento systém byl po roce 1948 využit jako nástroj perzekuce selského stavu.
Především pro sedláky byly nastaveny často neúměrně vysoké kvóty pro odvod zemědělských komodit. Obecně každý rolník či zemědělský podnik měl za úkol odvádět státu určitou část své roční produkce.
Způsoby dodávek, osoby zodpovědné za výkup apod. byly určeny
zákonem. Každé zemědělské hospodářství muselo podle vládního
nařízení z roku 1949 uzavřít smlouvu o dodávce. Ta byla závazná a
její výši určoval místní národní výbor (MNV) podle směrnic
ministerstva výživy a ministerstva výkupu. Toto nařízení bylo ale již
krátce po vyhlášení prohlášeno za nedostatečné, neboť přesně
nestanovalo trestní ustanovení za neplnění dodávek. O tři roky později
je proto nahradil nepoměrně přísnější zákon č. 56/1952 Sb.,
o dodávkových povinnostech a výkupu zemědělských výrobků. Dodávkové
normy opět určovala vláda, realizací výkupu se zabývalo samostatné
ministerstvo výkupu. Zákon přesně stanovoval kontingenty pro jednotlivé
kategorie zemědělských hospodářství, přičemž silně znevýhodňoval
„vesnické boháče“ na úkor jednotných zemědělských družstev,
protože bral v úvahu pouze výměr půdy, ale vůbec nezohledňoval
rozdílné podmínky JZD a sedláků. Předepsané dodávky se každým rokem
neúměrně zvyšovaly a čím dál více přesahovaly možnosti většiny
rolníků, kteří je tak mohli splnit jen na úkor vlastní spotřeby nebo
výkrmu hospodářského zvířectva. Následkem toho dramaticky rostl počet
rolníků, kteří odmítali rozpisy dodávek podepsat. S tím ovšem narůstal
i počet prohlídek stavení, při nichž se leckdy zabavovalo i obilí
určené k setí či dokonce samozásobitelské dávky"
.
" Od r. 1949 probíhala kolektivizace zemědělství.
Rolníci byli nuceni vstupovat do Jednotných zemědělských družstev (JZD).
Pokud rolníci odmítli vstoupit do JZD, byl jim majetek zabavován, končili ve vězeních či v TNP nebo byli vystěhováni z obce.
Zvláště střední a bohatší rolníci se vstupu do JZD bránili, a tak trvala kolektivizace poměrně dlouho, až do r. 1958.
Pracovníci ztratili vztah k půdě – negativní dopad na kvalitu a efektivitu výroby"
Jak jste se dočetl, dodávky byly stanovené podle vlastnictví ha í půdy.
Byly předepsané i dodávky masa, sádla, krupoů ze zabitých vepřů, ,
mléka., vajec, obilí atd.
–
Jeden konkrétní příklad
„Majiteli 15 ha půdu stát určoval dodávku 450 kilogramů vepřového masa, 825 kilogramů masa hovězího, 5 700 litrů mléka, 1 405 kusů vajec, 590 kilogramů žita, 80 kilogramů pšenice, 685 kilogramů ostatních zrnin, 5 705 kilogramů brambor, 435 kilogramů sena a 3,8 kilogramů ovčí vlny.“
Upravil/a: annas
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Povinným odvodům se říkalo kontigenty. Byly to povinné odvody za směšnou výkupní cenu. Když chtěli komunisté nějakého sedláka zlikvidovat nejprve použili tyhle metody.
|
0
před 1993 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Našim rovnou lživě přišili jakousi levotu – vězení, vystěhování. Ale prababička mohla zůstat na výměnku. Když jí pak děda šel na pohřeb, dostal pokutu, protože měl zákaz vstupu do obce. Ale přesně, dělali to někteří spoluobčané ze vsi- malé vísky. Naši však o nikom nemluvili zle a po návratu s oněmi kmotry normálně mluvili. Ani po státu nechtěli odškodné a JZD bylo v bankrotu. Bohužel rodinná tradice sedlačení byla rozbita, skončila.
Annas děkuji za odpověď, dohledal jsem dle kroniky pána jejich rodina si píše 180 let rodinnou kroniku, jeho matka u chalupy vlastnila 1 hektar půdy, neměla kravku, vepříka, zajíce ani slípky měla nařízeno 20 metráku odvodu sena což nebylo možno splnit proto dokupovala vajíčka aby kontigent splnila. Za metrák sena dostala 5 Kč, poněvadž odmítla vstoupit do JZD byla obviněna že přechovává diverzanty a následovala řada domovních prohlídek / trhání podlah a pod. /, tato žena přišla o manžela v roce 1945 v Dachau / protistátní činnost / měla tři děti, měsiční příjem 300 Kč. Její potomek starý pán kterému dobře slouží paměť, dodává i když to byl vzor Sovětského svazu, ale žhavost prováděli čecháčkové na českých občanech. Dodává jaký je rozdíl kdy se v padesátých letech likvidovali a vystěhovávali spoluobčané anebo o 60 let později kdy se v demokratické společnosti za dluh na př. 10 tisíc, který se vyšplhal na milion, byl opět občan vystěhován a zbaven majetku. Dokonce se kvalitně angažovala AK posametového demokratického ministra. A to vše čecháček proti domorodci při blábolení o rovnosti a lidských právech. A vystěhování nenařizoval Sovětský svaz a divoké exekuce nenařizoval Brusel.
Poprvé při studiu na VŠ (myslím, že to byly Dějiny KSČ), nám lektor řekl, že postupy některých „papežštějších jedinců než je papež“ byly neadekvátní.
U majitelů půdy láska k půdě i zvířatům přetrvávala, hospodářství se dědilo, takže těžko se zbavovali majetku. Když bylo nuceni vsouot do JZD,. z odměny, tzv. jednotky, se někde nemohli uživit.
Rodiče také do JZD vstoupili, byl to první typ – jen společné obdělávání půdy, zřejmě, brzy vystoupili, když měli přijít o dobytek. V této fázi dlouho odolávali.
Ještě poznámka – otec byl řemeslník, měl dřevařskou dílnu, rodiče vlastnili 4 ha půd.y . O dobytek se starala matka.
- Měl by mít člověk, který se už necítí šťastný, (třeba 100 let a více), netrpí nevyléčitelnou nemocí, možnost eutanázie? (14 odpovědí)
- Může mi někdo zabavit boty, protože jsou falešný? (5 odpovědí)
- Z jakého důvodu bylo nutné, aby bylo rodné číslo dělitelné jedenácti? (5 odpovědí)
- Jak obce stanoví, za co bude vybírán poplatek za popelnice? (4 odpovědi)
- Považujete cenzuru na internetu za správnou? Do jaké míry? (14 odpovědí)