jak zabránit dítěti používání sprostých slov?

nezabráníš, jen vysvětlíš že to není vhodné

Nepoužívat před dítětem takováto slova. Samo přijde na to, že by se to nemělo. V pozdějším věku lze i vysvětlovat, pokud si nějaké takové slovo přinese z kolektivu.

Těžko.
Vysvětlíš, že to není správné, vhodné ap. a docílíš jen toho, že před tebou je nebude používat. Ve škole, partě ap. ovšem ano. Chce to čas, trpělivost a hlavně k pochopení a smyslu používání musí dítě dozrát.
Zkušenost

Tomu nezabráníš. Musela bys přerušit jakýkoli jeho kontakt s realitou. Televize, známí, škola, ulice, PC, … nikde se tomu nevyhneme a děti jsou navíc jako houby. Jsou zvědavé a nasávají (a hlavně moc rády opakují) vše nové. Kupodivu hlavně sprostá slova znějí děckám dost libozvučně…:-))
Vyhnout se tedy doma jejich používání, když něco takového „přinese“. Nestačí říct jen To se neříká, je nutné vysvětlit mu, co přesně to znamená a proč to není hezké slovo a proč je ošklivé to používat.
Doplňuji:
Chá – to je rozpětí! V deseti to zakážeš a vysvětlíš, v patnácti tě pošle do…háje bez skrupulí, tam už je pozdě začít s osvětou.
Řekla bych, že je pro každého důležité to, v čem vyrůstá. Prostředí, které ho posiluje, motivuje a ovlivňuje a zároveň se v něm cítí jako ryba ve vodě – to je to, jaké bude chtít napodobovat a přijme i jeho kulturu. Záleží jen na tom, které bude silnější. Jestli je doma zázemí, důvěra a slušnost, ponese si ji s sebou. Galantnost mezi rodiči, nevyřizování a neventilování soukromých problémů před potomky, vulgární výrazy, pomlouvání druhých – to vše formuje lidskou osobnost. Určitě zapůsobí nejen příklad, ale i výklad ve stylu, že mu to nesluší a dělá si ostudu. Na dívky to občas funguje (pokud se nechce vyrovnat nějaké přisprostlé a primitivní hvězdě), u kluků – no nevím, nevím. Tam asi pomůže jen okřiknutí a doufání v to, že bude chtít(!) sám dělat rozdíly mezi kluky v partě a svou rodinou.

Upravil/a: Damiana

Pokud je dítě neuslyší, nebude je používat. Takže omezit možnosti.
Doma je nepoužívat a na místa, kde se sprostě mluví, pokud možno, nechodit.
Ta trocha, co slyší, když tomu nejde zabránit z hlavy časem vymizí.

Doplňuji:
To už je na převýchodu, co se sprostých slov týče, celkem dlouho.
Ovšem, pokud se doma vyjadřujete bezsprostě a trávíte spolu dostatek času, uvidí děti, že není nejlepší cesta se takto vyjadřovat. není to ovšem pouze ve vyjadřování se, ale i ve celkovém chování se k sobě a ostatním.
To je velmi důležité a je potřeba si to uvědomit.
Zcela jdnoduše – co nechci, aby mi dělali jiní, nedělám ani já ostatním.

Upravil/a: terry

Nepíšete, jak velkému dítěti. U malého postačí nereagovat ani smíchem, ani pohoršením, když je vysloví. Bude-li slovo opakovat častěji, řekněte mu, že to je ošklivé slovo a nabídněte jiné synonymum pro určitou situaci.
Je-li dítě větší, zvláště je-li to slečna, dá se apelovat na to, že obhroublé způsoby slečen se chlapcům nelíbí. Jde-li o chlapce na začátku puberty, zatněte zuby a dělejte, že to neslyšíte. Musí z toho vyrůst.

jedine mlatit od rana do vecera…ale kdyz je venku tak to neuhlidate!me to taky rodice ucily a stejne jsem nadavala…az pak mi doslo ze pouzivanim sprostych slov nebudu frajerka…proste muzete doufat ze si to uvedomi…p.s. JE MI 13.

V deseti letech už je téměř pozdě nejvyšší čas. My jsme s dětmi o vulgárním vyjadřování začali hovořit před začátkem školky a školy, občas i později.

Vysvětlili jsme dětem, co jsou vulgární výrazy, (klidně můžete uvést prár mírnějších ukázek), řekli jsme jim, že jsou lidé, kteří tak mluví, ale my se taková slova nepoužíváme, protože se nám nelíbí, a protože někoho mohou urážet.

Nedělám si iluze, že jsme stoprocentně eliminovali z jejich slovníků vulgarismy, ale před námi je nepoužívaly, ze školky ani ze školy nikdy žádné stížnosti nebyly.