Odpoveď byla označena jako užitečná

Ano. Pan Štefl má pravdu . Škola, jakou známe, vznikala v úplně jiné době a měla přinést i částečně odlišné výsledky. Z tehdejší pruské armády byla přijata vojenská subordinace, přesné velení a rozkazy, příkazy učitele, včetně i případných trestů, včetně tělesných. Žák či student zde byl zařazen úplně na poslední místo, stejně jako obyčejný voják v armádě. Z manufaktur bylo převzato to, co tenkrát bylo třeba pro rozvíjející se kapitalismus. Plnění přesně stanovených úkolů po přesně stanovenou dobu. Stejně jako ve škole se učíme dějepis, všichni se budou učit dějepis, bez ohledu na to, zda na to právě mají myšlenky. Konec této činnosti a přechod na jinou věc signalizuje ve škole zvonění. Dalším vzorem byl kostel, bylo převzato to, že svým způsobem je ovládaná mysl jednotlivých žáků, stejně jako v kostele. Kostel a víra však měly trochu jiné cíle. Ten měl věřícím přinášet jisté spirituální zážitky.
Odkaz na Platona nejde sice otevřít, ale myslím, že jde o to od koho se učíme. Je to jistě tak. Všichni víme, že jsme ve škole potkávali dobré a o něco horší učitele. Dobrý učitel dokázal zaujmout, měl autoritu, věřili jsme mu a i více nás naučil.
S podobnými problémy se fungování škol potýká dodnes a doposud nikdo nepřišel s uceleným, fungujícím vzorem, který by mohl současný systém nahradit. Různé bezkoncepční náhlé změny, jak nám předvádí cca 10 posledních ministrů školství, nejsou změny, ale spíše výkřiky do tmy a dělají ve školství ještě větší chaos.
Ze zkušenosti vím, že i při různých činnostech nejsou stejně staré děti určité věci dělat a dobře se je naučit. Jednomu to jde, druhému ne. Ten, kterému to nejde, to zvládne rychle a spolehlivě třeba o rok či dva později.
Bohužel neznáme systém, který by náš školní dokázal rozumně nahradit.
Pokud se poučíme vývojem lidstva a historií, zaujal mě způsob výuky a učení vůbec u některých indiánských kmenů. Neměli sice školu v našem slova smyslu, ale stejně tak jako my měli potřebu učit se jisté věci a potřebu vědění. Jen zkráceně fungovalo to tak, že děti se konkrétní věc učili od toho, který tuto věc v dané skupině ovládal nejlépe a nebylo ani věkem určeno, kdy se mají to či ono právě učit.
Neni to problém pouze našeho školství, ale dá se říct, že podobné věci jako u nás můžeme vypozorovat na celém světě.

Upravil/a: quentos

Hmm… typicky intelektuálské žvanění, mlácení prázdné slámy. Remcání, že je „něco špatně“, že je třeba změny, že vývoj a poznání pokročilo…

OK, já JSEM pro změnu – pokud bude k lepšímu. Souhlasím s tím, že doba je jiná, než před 200 léty. Takže – jak? No prostě jak??? JAK ZMĚNIT ??? Za daných podmínek – soiálních, ekonomických atd.??? JAK TO REÁLNĚ PROVÉST???

Aha – to pan intelektuální borec remcavý NEŘEKNE! Frfňat – to umí každý. Nalézat řešení – o tom to je!!! Pan autor článku prostě „mlátí prázdnou slámu“ – jak je dnes otatně obvyklé – to je vše! Taková je doba, mektat, blekotat líbivé kraviny – ale najít východisko? To prosím ne, to někdo jiný ať udělá, vymyslí…

Pokud je mně známo, tak jediný „pokrok“ z těch autorem zmiňovaných objevených vymožeností aplikovaný v praxi je zařazování nepřizpůsobivých jedinců do běžných tříd – a jak to dopadá všichni víme. Rozvrácená výuka, násilí ve třídách, rapidní pokles osvojování vědomostí… Ale na to kálí Bílý Tesák, hlavně že intergrovali asociály…

KDEPAK!!! Ne všechno co se dobře poslouchá je dobré. Dobrá je totiž i ta země, kde létají pečení holubi do huby! Jediná vada na kráse je, že NEEXISTUJE!! Takže ať si pan autor nechá své rádobychytré bezcenné plky – pokud NENABÍDNE REÁLNÉ ŘEŠENÍ!!!