Jak vypovědět podnájemce, když byla použita ústní domluva na podnájem?

Ústní dohoda? Podle mně nemá moc šance… Ale… Studentka a má svého právníka? Máte nějaký písemný doklad? Třeba alespoň emailovou komunikaci? Podle mně když už je podnájem sjednán jen ústně, tak by měla platit i ústní dohoda o jeho ukončení. Ale podle mně nemá žádný právní důvod setrvávat v bytě.

To je velice jednoduché: současné právo nestanovuje pro nájemní (a tedy ani podnájemní) smlouvu kogentní písemnou formu. Samozřejmě netvrdím, že je rozumné uzavírat nájemní vztahy ústní formou, nicméně legální to je.

Oproti ukončení nájemního vztahu, který, není-li na dobu určitou, lze ukončit pouze z platným právem taxativně vymezených důvodů, podnájem lze ukončit i bez uvedení důvodu.

Písemná forma je nutná, minimálně in praxis. Pokud je vykázáno doručení (hmotné doručení = den, kdy byla zásilka uložena na poště, a ve který si jí mohl adresát skutečně, fakticky, vyzvednou, takže zpravidla den po dni, kdy byl vykonán neúspěšný pokus o doručení, protože musí jít o den, kdy je zásilka na poště /nebo jiném obdobném místě/ k disposici adresátu po celou dobu jeho otevíracích hodin, ale neplatí to absolutně, nicméně, to by bylo na samostatné thema), je tam rozumná a přiměřená lhůta, jejím uplynutím je podnájemní vztah ukončen.

Pokud ale podnájemce byt dobrovolně neopustí, nezbude, než se obrátit se žalobou k soudu o vystěhování. Až soud bude deklarovat vystěhování podnájemce právem, a až rozsudek o tom nabude moci práva a vykonatelnosti, tak až potom lze podnájemce vystěhovat výkonem rozhodnutí, ať už formou soudního výkonu rozhodnutí, nebo formou exekuce podle exekučního řádu.

Samozřejmě, pokud je v moci práva a vykonatelný rozsudek, že vystěhování je právem, není illegální, např., v době nepřítomnosti podnájemníka vyměnit zámek ve dveřích a podnájemníka do bytu, prostě a jednoduše, nepustit. Osobně bych se toho ale stejně vyvaroval, protože může dojít, ku příkladu, k tvrzení podnájemníka, že měl v bytě takovou a takovou hotovost a celá věc může nepěkně eskalovat (takto je věc v disposici žalobce, není dobré jí posouvat do disposice OČTŘ, nebo žalovaného). Prostě, dokud má podnájemník v bytě věci, bez jeho přítomnosti není radno tam vstupovat.

Pokud není podnájemník „černý jako briketa“, tak veškeré náklady – za soud o vystěhování, za soudní výkon rozhodnutí, nebo exekuci, půjdou k jeho tíži. Ovšem minimálně soudní poplatek za žalobu bude muset žalobce zaplatit, a až potom, až soud rozhodne (v případě soudního výkonu / exekuce až bude rozhodnuto o úhradě nákladů soudního výkonu / exekuce) o úhradě nákladů řízení, případně – zase soudním výkonem nebo exekucí – vymáhat tyto prostředky po podnájemníkovi.

Lze tomu předejít, jak u nájemní, tak podnájemní, smlouvy: sepsání nájemní / podnájemní smlouvy zápisem u soudního notariuse s doložkou přímého vystěhování. Je ale nanejvýš žádoucí, aby takovou smlouvu vypracoval advokát, který je v tomto zkušený a věci se dlouhodobě věnuje, protože jinak v ní mohou být chyby, které způsobí její hmotnou neplatnost, a tím i neúčinnost. Pokud je však všecko řádně, touto formou, sepsáno, pak nastane-li skutečnost, kterou předpokládá tato smlouva, a s níž spojuje ukončení smluvního vztahu, a uplyne-li marně lhůta pro vystěhování, lze si ušetřit kolečko s žalobou o vystěhování a přímo se obrátit na soud s návrhem na výkon rozhodnutí, nebo na soudního exekutora s návrhem na exekuci.