Jak to, že když se globálně otepluje, se voda více neodpařuje a více neprší?

Ale ano, voda se nad oceány i jinde více odpařuje a v globálu opravdu více prší. Jenže se ty masy vody a tepla vybíjejí jinde než dříve. Zvyšuje se četnost hurikánů a dochází k jevu El Nińo. Vytváří se nový charakter globálního proudění vzdušných mas a následně i mořských proudů. Někde se to projevuje suchem, jinde zvýšenou četností záplav.

Vědci to vidí jinak.

Teplejší klima podmiňuje odpařování vody z pevniny a moře a umožňuje atmosféře udržet více vlhkosti – čímž se nastaví půda pro extrémní srážky..

Kapacita zadržování í vody v atmosféře se zvyšuje o 4 % za každý nárůst teploty o 0,6 ° C. Tento efekt je podobný rozdílu mezi teplou koupelnou a studenou koupelnou: zrcadlo se mlží více, když je vzduch teplejší.

Extrémní srážky jsou pravděpodobné, když bouře projde teplejší atmosférou, která drží více vody. V teplejších měsících se jedná o prudké bouřky; v zimě jsou pravděpodobnější vánice.

Mokrá místa mají tendenci se zvlhčovat . Atmosférická cirkulace přes oceány, planiny a hory pomáhá určit, kde se daří lesní a rozvinuté polosuché oblasti. atd.

Místa, která jsou nyní vlhčí než historický průměr, zahrnují
severní Evropu, východní severní a jižní Ameriku a severní a střední Asii. Severní Skandinávie a Jižní a Severní Korea zaznamenaly zvýšení nárůstu srážek o 3–15 procent za desetiletí v letech 1979 až 2005. V USA na severovýchodě vzrostl počet dnů s velmi silnými srážkami o 58 procent za posledních 50 let, dny v americkém středozápadě vzrostly o 27 procent. I když se srážky vyskytují u extrémních událostí, období mezi těmito extrémy se pravděpodobně stane delšími, teplejší a suššími.

Vědci očekávají, že tyto trendy se budou zintenzivňovat, í, pokud naše uhlíkové emise budou pokračovat bez omezení

https://www.cli­matehotmap.or­g/global-warming-effects/rain-and-snow.html

Odpařuje a prší. Ovšem jinde, než by se nám to hodilo.