Jak si vysvětlit nelogické užívání nedokonavého vidu v odborné, zejména gastronomické terminologii?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Cizrna se mýlí, samozřejmě, že přídavná jména slovesná vyjadřují podobně jako slovesa základová děj ukončený nebo probíhající.

Užívá se v opisném pasívu, ale u základových sloves i v příčestí minulém.

Jde o přídavná jména, která jsou odvozená od sloves nedokonavých., který vyjadřují výsledek děje, což je běžné u sloves dokonavých.

Užívá se u postupů. při vaření – jídlo je už vařené, nebo je uvařené?
Mák je mletý, nebo pomletý?

Odchylkou se v mnoha případech stávají příčestí sloves nedokonavých: Je/Mám placeno, vařeno, pečeno… vedle zaplaceno, uvařeno, upečeno

Je to jev, kdy bezpříznakový nedokonavý tvar supluje za dokonavý, jako při užití slovesných přídavných jmen vařená, pečená, smažená ryba s poukazem na druh přípravy, nikoli na to, že byla provedena.

Uvádí se i v aktivu – Pekl jsem rybu, nikoliv ve významu upekl jsem rybu, ale jen jsem ji připravoval tak, aby se dala jíst.

Upravil/a: annas

Já si dovolím upozornit, že vid dokonavý a nedokonavý se užívá u SLOVES. Takže to s mletým mákem, ani taženým závinem nesouvisí. „Mletý“ a „tažený“ jsou pouze adjektiva, která označují vlastnost k podstatným jménům (v tomto případě k máku, který už prošel mletím, takže je ten mák „mletý“) V dalším případě, myslím, že není nutno vysvětlovat význam – nebo byste napsal „Natažený závin“? :D