Jak se určovaly rody a vzory u cizích měst, proč je california ta, washington ten, new jersey to?

Jazykovědné publikace stanovují pravidla, podle kterých by se mělo při skloňování
cizích vlastních jmen postupovat.
Exonyma, tj. domácí podoby cizích zeměpisných jmen, jsou součástí slovní zásoby každého jazyka už od nejstarších dob. "Exonymum je vlastní jméno užívané v určitém jazyce pro geografický objekt ležící mimo území, na němž má tento jazyk oficiální status, a lišící se svou formou od jména užívaného v oficiálním jazyce nebo jazycích tohoto území.“
Skloňovat cizí zeměpisná jména je však mnohdy velice obtížné a často se
v jednotlivých tvarech cizích zeměpisných jmen chybuje. Proto je možno se těmto úskalím vyhnout užitím nominativu jmenovacího. Je užíván zvláště tehdy, je-li konkrétní jméno cizího původu.
Obvykle proto píšeme: u jezera Ontario, na poušti Karakum, ve městě Washington atp.

Další možnost – skloňovat. Abychom mohli jméno přiřadit k nějakému skloňovacímu typu, je nutné znát i jeho rod. Původní rod zeměpisných jmen se ale často neshoduje s rodem, jaký bychom jménu přiřkli, kdyby šlo o jméno české. Bylo by složité zjišťovat rod všech cizích jmen, převzít jej a řídit se jím ve skloňování. Spisovná čeština proto určuje rod všech cizích zeměpisných jmen sama podle týchž pravidel, která platí pro stanovení rodu jmen domácích.

Určování rodu zeměpisných jmen cizích je podrobně uvedené v bakalářské práci.

http://is.muni­.cz/th/174402/ff_b_b1/Ba­kalarska_prace­.txt

Ono se to i nabízí. California podle vzoru žena. Dovedeš si představit ten California? Je to honě podle citu.