Avatar uživatele
annas

Jak se slova „hudlař – břídil a melouchář“ objevila v češtině a v kterém významu se dnes používají?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? vagra, rynek878, iceT před 4993 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
fortin

To vysvětluje pan Novotný v českém rozhlase tady http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/51825

jinak to sedí i na mě.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
vagra

Melouch je fuška neboli neoprávněně, pokoutně prováděná vedlejší řemeslnická práce. Melouch přišel do češtiny, jak píše publicista Benjamin Kuras, někdy v 16. století z jazyka jidiš, který používali židovští obyvatelé českých, ale i německých zemí.
Hudlař je ten, kdo něco dělá neuměle, ledabyle. Nejčastěji se slova hudlař, hudlat, hudlařina používají v souvislosti s hudbou, s hraním na hudební nástroje, a tak by si leckdo mohl myslet, že je tu souvislost se zvukově podobným výrazem hudec označujícím hráče na hudební nástroj. Ta souvislost tu není. Hudec je slovo slovanské a souvisí s jen českým a slovenským výrazem hudba, zatímco výrazy hudlař a hudlat jsou z německého hudeln, které znamená dělat něco neuměle, špatně a pochází od podstatného jména Hudeln, tedy hadr. Hudlat tedy vlastně znamená zacházet s něčím tak ledabyle, jako zacházíme se zcela bezcennými hadry.
Břídil je nepochybně slovo české, dokonce staročeské. Pochází totiž od starého a dnes už zapomenutého slovesa břídit. Jungmann ho uvádí v krátké podobě břidit, které znamenalo něco kazit, něco packat.

Zdroj: zkráceno z-http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:8Qhf-rC_K68J:www.rozhlas.cz/re­gina/slova/_zpra­va/51825%3Fhod­noceni%3D4+jak+v­zniklo+slovo+me­louch&cd=4&hl=c­s&ct=clnk&gl=cz&sou­rce=www.google­.cz

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek