Jak se přimět něco dělat?

Prokrastinace je výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu. Může představovat rizikový fenomén pro duševní zdraví. Psychologové často popisují takové chování jako mechanismus pomáhající jedinci vyrovnat se s úzkostí spojenou s výkonem dané činnosti. Podle některých vědců jsou kritéria definující prokrastinaci následující: je kontraproduktivní, zbytečná a zdržující.
Takže pokud by se jednalo o nemoc, tak za psychologem.

Tak to ji trpím i já,nakonec se vždy tak nějak dokopu!!

Zdroj: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web­.php/slovo/pro­krastinace

Já si vždy řeknu že za mě tu práci nikdo neudělá a když si to udělám dnes o to budu mít zítra méně práce.Musíte se nutit nesmíte to oddalovat pak se toho nahromadí více a je těžké to vše pak zvládnout.

Já si vždycky říkám… co můžeš udělat zítra -udělej si dneska a budeš mít zítra míň práce

No jo, tím trpím taky. Ale bojuju 🙂.

Důležitá, veledůležitá je motivace.
Pokud něco opravdu chci, tak je jasný, že pro to něco udělám. A co nejdřív. Tedy pokud to opravdu chci.

Hlavně nenechat se vyprovokovat k neuvážené činnosti. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kdo nic nezkazí, bude pochválen. Naprostá většina činností má snahu vyřešit se sama.

Nenech si skákat kolem zadku a poznáš,že se do týdne z toho vzpamatuješ,když budeš hladový,podchla­zený,ve špinavém a v bordelu!

Ty nepříjemné záležitosti se samy nevyřídí, jen se budou hromadit a vracet. To pak vede k čím dál větší nechuti se jimi zabývat. Stanov si, kde začít, a postupně se jich cíleně zbavuj. Nenech to dojít do stádia, kdy se to všechno navzájem zablokuje, pak už je to na Chocholouška.

Zlí jazykové by o tobě mohly posléze hovořit nelichotivě a spojovat tě s neochotou, nespolehlivostí a leností.

Je dobře, že si to dokážeš uvědomit a hledáš, jak z toho ven.

Problém, který se do třiceti dnů vyřeší sám, si nezasluhuje pozornost :{DD>

Myslím si, že čím více si to budete říkat, tím více to budete pociťovat. Měl jsem podobný problém, ale vyřešil jsem to tak, že jsem nechuť pozoroval, jak se vyvíjí během toho, co jsem začal např. s tím úklidem… Prostě začít.

Já to řeším tím, že se s rozběhem kopnu do zadnice.