Jak se pohřbívají domorodci v džungli a najdou se tam nějaké přírodní hřbitovy?

Kteří domorodci? Kde v džungli? Otázka je nepřesná. Každé etnikum má své pohřební zvyky a rituály. Pochovává se od klasického pohřbení do země, přes spalování, mumifikaci, ukládání do skalních dutin, někde se tělo nebožtíka nechává na pospas dravcům a podobně. Nelze paušalizovat. Nelze ani předpokládat, že nebožtíkovy, který nikdy ani neslyšel o křesťanství, dal někdo na hrob kříž, byť třeba jen dřevěný.

Napr.

"Vysoko na horských svazích Tibetu je nejobvyklejší způsob likvidace zemřelého těla pomocí tradičního nebeského pohřbu. Rituál je obvykle iniciován krátce před svítáním, protože smuteční průvod přivádí tělo ven do otevřeného prostoru pro karneol, který se nachází v blízkosti místního kláštera ( průvodce Travel China Guide ). Tělo je zde svléknuto a četné řezy jsou v něm vytvořeny takzvanými jističi těla, aby se usnadnilo následování. V důsledku toho je tělo nabízeno ke konzumaci supům. Když je všechno maso pohlteno, kosti jsou rozdrceny do třísek, smíchány s vodou a tsampou, praženou ječmennou moukou a opět dány ptákům tak, aby nic nezbylo ( Travel China Guide ).

V první řadě je život v Tibetu mnohem těsněji spjat s přírodou, a proto můžeme tento rituál chápat tak, že se vrátí Matce Přírodě, co od ní po celý život bere. Za druhé, v buddhismu je mrtvola považována za nic jiného než za prázdnou nádobu, protože duše osoby má opustit tělo, které má být reinkarnováno. Supi sami hrají v tomto bodě důležitou roli, protože jako Dakinis, tibetský ekvivalent andělů, je jejich povinností jednat tělo, aby dalo duši do nebes, kde má čekat na reinkarnaci ( Průvodce Cestou Číny). ). Navíc, poskytováním potravy pro část přírody, zemřelá osoba je považována za štědrou – kvalitu vysoce chválenou v buddhismu (Mihai). Zatřetí a konečně, tato pohřební tradice má také své praktické důvody. V takových vysokých nadmořských výškách nejsou žádné stromy, které by rostly kdekoli, a tak musí být veškeré dřevo zdola zdvořile vychováno zdola – kvůli nedostatku a drahocennosti dřeva je vyloučena kremace. Také proto, že vrstva půdy je velmi tenká a přímo pod ní je podloží Himalájí, je naprosto nemyslitelné kopat hrob v zemi ( Travel China Guide ). Najednou je zřejmé, že pohřeb nebe není tak hrozné a hrůzostrašné, jak se zpočátku zdálo být. atd."

http://www.jum­pspace.cz/jine/en­glish-essays/north-american-native-burial-customs

I v Americe jsou přírodní hřbitovy, někde se místo pomínku vysazují stromy stejně jako např. někde v severských zemích.

https://www.the­livingurn.com/blog­s/news/what-does-a-tree-memorial-growing-from-a-living-urn-and-a-loved-one-s-ashes-mean-to-you

Podávejte se, jak ppohříbavjí Italové – „Člověk umře a místo studeného náhrobního kamene na místě jeho posledního odpočinku vyroste strom. Vyroste vlastně přímo z něj. Italští designéři vymysleli kapsli z biologického materiálu, do které se uloží mrtvé tělo. Kapsle se postupně rozloží společně s tělem, které se tak stane živnou půdou pro strom.“

http://extras­tory.cz/italo­ve-vymysleli-novy-zpusob-pohrbivani-misto-rakve-vak-z-nehoz-vyroste-strom.html

Upravil/a: annas