Avatar uživatele
EKSOT123

Jak se nazývají děti, Čech(áč)čata a Moravčata, podle toho, kde bydlí?

Jihlaváci – Jihlavák a Jihlavačka jsou jasní. Ale jak je to s dětmi? Jihlaváče, Jihlavče, nebo ještě jinak? Pražáčata . Pražáččata – Pražčata? Třebíčáče vs. Třebíčče? Brňáče – Brňáčče – Brnče? A co Žďáronadsázavčata? Trhové Sviny myslím raději neřešit…

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? led, annas, paul1 před 1584 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Díky za otázku. Připomněla jsem si historickou mluvnici. Moje odpověď podle učebnice historické mluvnice bude širší. Oprášila jsem své vědomosti a využila částečně svých poznámek.


Něco z historie

1. Názvy mláďat se tvořily příponou –ec, např. chlapec, žabec. Pokud bylo základové slovo jednoslabičné pro ,mládě = např.. ščeně ščěněc, základ rozšířen o en –, protože šce bylo pouze jednoslabičné.. Kot – kotenec – později kotě. Had – -hadénec – hádě.

Ale určitě se přípony neudržoval důsledně, záleží na oblasti, zda se všechny změny přejaly.

Např,. Beran – beranec, později berance. Dále došlo ke změně . beránek. Holub– holoubenec – holoubě. Dnes výraz holubce – závitky ze zelí plněné mase.

2. Pro tvoření pojmenování mláďat byla častější přípona – ě. , dvojče, dobytče, lvíče atd.

Významově odpovídala přípona zakončení –ec.

U slov zakončených na -cě nejde o příponu -čě, ale -ě. Základ totiž končil na -k nebo -c a toto k, c se před ě změnilo v č (trpaslík –trpaslíče) nebo slovo končilo přímo na -č: kač – káčě..,

V případě koncovky -ě nešlo vlastně o zdrobněliny. Označovala prostě kategorii mláďat, od nichž se zdrobněliny 1. a 2. stupně teprve tvořily. Např. . robě, robátko, robátečko , mládě, mláďátko

3. Skloňování bylo kmenové,, šlo o tzv. r-kmeny – mati, matere; s- kmeny – slovo – sloves; r-.kmeny – kuře – kuřete; n- kmeny – plamy – plamene. Po zrušení kmenového skloňování a zavedení rodového, zůstaly dvojtvary – např. na kameni x na kamenu.
Nejdéle se udržely tvary kuře – kuřete – kuřata.

4. Teoreticky by tvar zněl od jednoslabičného základu Brn- Brňata, jako kuřata; Prah- Pražata (hlásková zněna h v ž) Dnes spíš např. Pražátka, Vrňátka jako kuřátka,.

Ale myslíte, že se tvary používají? Možná v hovorovém jazyce. nejde v pravém slova smyslu o potomka konkrétního jedince, ale jako obyvatele města. Přece kotě je pojmenované podle rodičů (kotě/kocour), nikoliv podle místa.

Z toho, co jsem uvedla, tvar -čata není možné pouřít, pokud základ nekončí na uvedené souhlásky – viz bod 2


Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Otázka nemá žádné další odpovědi.



Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Samozřejmě to byla otázka spíš pro legraci, ale děkuji za jazykové souvislosti.
Jo, taková a různá jiná slůvka se používají jen příležitostně při řeči a na papír se moc nedávají. Např. nějaká babička může mít vnoučata v Jihlavě a Horním Smrčném a je jí fuk, co by na její slovník řekli úzkostní strážci pravopisu.

před 1579 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Dal jste kategorii Jazyky, takže jsem v tom duchu odpověděla.

Ale odpověděla jsem, že v mluveném projevu se někdy
různé patvary používají.

Teď se dívám, že jsem napsala Vrńata. :)) Ach jo.

Ale opravdu, oprášila jsem si historickou mluvnici. I když jde zřejmě o výjimečný dotaz, který se určitě nebude opakovat. 🙂

před 1579 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

annas, tak by Pražané byli Pražce a děti Prážatá a ne Práčatá? Hŕ na ně! Praky roztočit a pal na železný pány.

před 1579 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Teoreticky je to možné, protože panovala nejednotnost. Souhláska h se měnila v že. Takže práčata jsou od praku, ten od prát.

před 1579 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

ďakujem, tak práčatá nechám v stredoveku a v obci Práče (pri Znojme) https://www.obec-prace.cz/
a Práče v histórii filmu https://www.csfd­.cz/film/4972-prace/prehled/

před 1579 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Děkuji za odkaz. Film jste mně připomněla, pamatuji si na něj, dokonce Kachyňu, režiséra.

Ale jinak jen zlomky.

před 1579 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek