Jihlaváci – Jihlavák a Jihlavačka jsou jasní. Ale jak je to s dětmi? Jihlaváče, Jihlavče, nebo ještě jinak? Pražáčata . Pražáččata – Pražčata? Třebíčáče vs. Třebíčče? Brňáče – Brňáčče – Brnče? A co Žďáronadsázavčata? Trhové Sviny myslím raději neřešit…
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? led, annas, paul1 před 1601 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Díky za otázku. Připomněla jsem si historickou mluvnici. Moje odpověď podle učebnice historické mluvnice bude širší. Oprášila jsem své vědomosti a využila částečně svých poznámek.
Něco z historie
1. Názvy mláďat se tvořily příponou –ec, např. chlapec, žabec. Pokud bylo základové slovo jednoslabičné pro ,mládě = např.. ščeně ščěněc, základ rozšířen o en –, protože šce bylo pouze jednoslabičné.. Kot – kotenec – později kotě. Had – -hadénec – hádě.
Ale určitě se přípony neudržoval důsledně, záleží na oblasti, zda se všechny změny přejaly.
Např,. Beran – beranec, později berance. Dále došlo ke změně . beránek. Holub– holoubenec – holoubě. Dnes výraz holubce – závitky ze zelí plněné mase.
2. Pro tvoření pojmenování mláďat byla častější přípona – ě. , dvojče, dobytče, lvíče atd.
Významově odpovídala přípona zakončení –ec.
U slov zakončených na -cě nejde o příponu -čě, ale -ě. Základ totiž končil na -k nebo -c a toto k, c se před ě změnilo v č (trpaslík –trpaslíče) nebo slovo končilo přímo na -č: kač – káčě..,
V případě koncovky -ě nešlo vlastně o zdrobněliny. Označovala prostě kategorii mláďat, od nichž se zdrobněliny 1. a 2. stupně teprve tvořily. Např. . robě, robátko, robátečko , mládě, mláďátko
3. Skloňování bylo kmenové,, šlo o tzv. r-kmeny – mati, matere; s-
kmeny – slovo – sloves; r-.kmeny – kuře – kuřete; n- kmeny –
plamy – plamene. Po zrušení kmenového skloňování a zavedení rodového,
zůstaly dvojtvary – např. na kameni x na kamenu.
Nejdéle se udržely tvary kuře – kuřete – kuřata.
4. Teoreticky by tvar zněl od jednoslabičného základu Brn- Brňata, jako kuřata; Prah- Pražata (hlásková zněna h v ž) Dnes spíš např. Pražátka, Vrňátka jako kuřátka,.
Ale myslíte, že se tvary používají? Možná v hovorovém jazyce. nejde v pravém slova smyslu o potomka konkrétního jedince, ale jako obyvatele města. Přece kotě je pojmenované podle rodičů (kotě/kocour), nikoliv podle místa.
Z toho, co jsem uvedla, tvar -čata není možné pouřít, pokud základ nekončí na uvedené souhlásky – viz bod 2
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Samozřejmě to byla otázka spíš pro legraci, ale děkuji za jazykové
souvislosti.
Jo, taková a různá jiná slůvka se používají jen příležitostně při
řeči a na papír se moc nedávají. Např. nějaká babička může mít
vnoučata v Jihlavě a Horním Smrčném a je jí fuk, co by na její slovník
řekli úzkostní strážci pravopisu.
Dal jste kategorii Jazyky, takže jsem v tom duchu odpověděla.
Ale odpověděla jsem, že v mluveném projevu se někdy
různé patvary používají.
Teď se dívám, že jsem napsala Vrńata. :)) Ach jo.
Ale opravdu, oprášila jsem si historickou mluvnici. I když jde zřejmě o výjimečný dotaz, který se určitě nebude opakovat. 🙂
annas, tak by Pražané byli Pražce a děti Prážatá a ne Práčatá? Hŕ na ně! Praky roztočit a pal na železný pány.
Teoreticky je to možné, protože panovala nejednotnost. Souhláska h se měnila v že. Takže práčata jsou od praku, ten od prát.
ďakujem, tak práčatá nechám v stredoveku a v obci Práče (pri Znojme)
https://www.obec-prace.cz/
a Práče v histórii filmu https://www.csfd.cz/film/4972-prace/prehled/
Děkuji za odkaz. Film jste mně připomněla, pamatuji si na něj, dokonce Kachyňu, režiséra.
Ale jinak jen zlomky.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |