Jak propojl Holan Mozarta s Kampou v básni z cyklu Mozatiana II.?

Četla jsem, ale je to už hodně dlouho. Detaily si příliš nepamatuji. Pokud znáte životopis V. Holana i W. A. Mozarta, tak se dá leccos pochopit. Bez četby H. díla je to těžší.

Uvádím něco ze svých starých poznámek.

V. Holan bydlel na Kampě, kde se ve domě uzavřel do své samoty. Stejně jako Mozart. Tento hudební skladatel několikrát Prahu navštívil. Holan se inspiroval M. životem, byl uchvácený jeho hudbou. Ta se stala se jakýmsi prostředníkem mezi ním, Mozartem a okolním světem. H. se snažil proniknout do citového života velkého skladatele, pochopit jeho myšlenky.. I když Mozart v básnické skladbě (má hudební kompozici) připomíná spíš symbol génia, jemuž mnozí podráželi nohy, který trpěl bolestí, závistí, nepřízní osudu. Vykoupila ho hudba – takže jde o vztah Mozartovy geniality – jeho osudu – lásce k hudbě – únikem ze vší pozemské zloby je smrt.

Geniální lidé bývají často nepochopení, musí si šlapat svou vlastní cestu. Rovněž Mozartovi nesvítila za jeho života šťastná hvězda osudu. .

Doplňuji:
Měla jste ukázku vložit hned, nemusela jsem se tolik rozepisovat. Navíc jste ji ani v dodatku neuvedla celou.

„MOZART NA KAMPĚ
Park prší v déšť. Větve už prostrčily ruce
rukávem holé kůry a teď je překládají
při hře na klavír vzduchu.
Noty, pauzy a klíče!
V tak pozdní hodinu svírá se srdce děsem,
že slyší stále hudbu a ne lidský hlas.
Ale ten hlas by stejně musil mlčet,
ba mlčet jazykem
svátečním“

Zkuste si verše rozebrat tak, jak jm i sama rozumíte. Jde o metaforu stromu, sílu hudby, nejasnou M. budoucnost atd.

Jinak diskuse
.

Upravil/a: annas