Jak překonáváte osamocenost?

Vždyť jsou to dvě úplně protichůdné otázky.

Nevadí mi, naopak si vážím soukromí a mám svatý pokoj. Když zatoužím po společnosti, navštívím kamaráda nebo souseda, případně ho pozvu. Pokecáme u štamprlat, občas využiju jeho pomoc při dvouchlapové práci.

Já jsem extrovert, a tudíž jsem rád ve společnosti. Pokud chci ale mít samotu, jdu do místnosti, kde nikdo není. Pokud jde o venkovní prostory, tak zvolím při procházce málo frekventovanou­ čtvrť.

Nepřekonávám, nebojuji. Pokud mám pocit, že potřebuji být chvíli o samotě, třeba s knihou, relaxační hudbou nebo meditací, tak prostě samotu „vyhledám“. Člověk je sice tvor společenský, ale nutně k životu potřebuje i být v klidu sám. Jinak by se asi zbláznil. 🙂

Věřím že se jednou,najde někdo kdo mě od osamocenosti pomůže.I když jsem labilní introvert a můj symbol je černá žluč.

Upravil/a: jirka F

Otázka je nejasná, zmatená…
Neuvedl jste, jakou osamocenost máte na mysli (po rozvodu, po odchodu blízké osoby..?)
Osamocenost ve společnost? To máte ve své moci. Pokud se „bavit“ nechcete/neumíte, poseďte „v koutě“ a využijte vhodného času k odchodu.
Pokud mne nebaví být ve společnosti, nikam nejdu. Případně se brzy rozloučím a odejdu..
Samotu si umím užít/vychutnat, zabavit se, zaměstnat se.

Upravil/a: da ny