Jak oslovit spolužáky?

Na to žádná speciální rada není. Chovej se přirozeně a neschovávej se. Není ale nutné, mít za každou cenu ve třídě kamarády. Kamarády můžeš mít kdekoli, třeba v místě bydliště. Ve škole stačí jen prohodit pár slov podle situace. Třeba se sousedem. Hlavně se netvař trvale jako bubák.

Upravil/a: elkon

S tím ti nikdo neporadí.
Neznáme je, ani tebe.
Návod není, to si musí každý vyzkoušet sám.
Buď narazí nebo uspěje. najít nějaké společné téma, zálib, zájmy, úkol.

Někdy to není snadné.
děvčata ráda řeší woloWiny, drbou, starají se zbytečně o ty o ostatní.
Komentují oblečení, vzhled, kdo s kým a za kolik… Nahánějí a provokují chlaoce.
Ne každý je takový.
Mně bylo vždy jedno, jestli někdo chodí ve zlatě, nebo v pytli od brambor.
S kým chodí, a jestli spí, třeba s medvědem ;.)
Zajímalo mne jaký je, zda máme o čem promluvit, někdy školní/pracovní aktivita,
prostě nutně vyžaduje spolupráci. S někým prostě komunikuji a třeba je i o čem.
Za kamaráda, bych si ho nevybrala.....
Možná moc lpáš na sobě.
Svých pocitech a přáních. Skutečnost je jin. I to patří k životu.
Pokud jsi plná obav, mindráků a strachu. Máš sama co dělat se sebou.
To se pak hůř navazují vztahy a kontakty.
Někdo to má v sobě, tzv. od přírody, komunikuje s každým (osloví(, bez potíží.
I tak, aby neobtěžoval, nevnucoval se. Prostě to vycítí.
Ti stydliví a nejistí, případě introverti, jsou pak často odkázáni i jen sami na sebe.
Nezapadnou. Hůř hledají „parťáka“.
No a někdy má kolem sebe „nevhodný materiál“, povrchní a méně přátelský.

Bát se něčeho předem je nevhodné. Člověk si má „plánovat“ (přát), TO,
co chce, Ne to, oč nestojí a čeho se obává (to si pak jakoby může přitáhnout).
Je to i trochu o síle myšlenky (ale to nevím, jestli na tebe, ještě není moc silná káva).

Mám 2 děti jedno velmi komunikativní, vždy oblébené, usměvavé. Bez problémů.
Druhé bylo příliš chytré a znalé, púro spolužáky „podivné“. Introvert, často nemocná.
Každé „kamarádství“ s nějak pokazilo (ta druhá bývala sama, tak si našla jinou kamarádku). Až na VŠ narazila na podobné smýšlení a intelekt.
V práci má řadu kolegyň i podřízených (s různými náladami a charakterovými vlastnostmi).
Kamarádku a kamaráda má mimo pracoviště.
Kdo se bojí, nesmí do lesa 😉
Může se stát, že až za rok, nebo za 2, si s některou spolužačkou, více porozumíš.
Nebo také ne.
Pak hledej kamarády, v rámci nějakých mimoškolních aktivit, zájmů,
kroužků nebo sportovní aktivity.

Jžš, tak se jich třeba zeptej, jestli neví, z čeho bude další test nebo tak něco. Ber to jako záminku na další komunikaci…

A vy neděláte nějaké skupinové práce? Tam se člověk s ostatními musí bavit, takže tak můžeš taky navázat kontakt s lidmi… Musíš si najít prostě nějakou záminku…

Btw, pokud jsi „osamělý podivín“, se kterým se ani nikdo nechce bavit, tak to bude asi horší no…

Úplně normálně: K noze! Jedeš! …

Jak? Vzdyt mate spolecne tema: skolu!! Neni nic jednodussiho!
Vubec o tom nepremyslej a zeptej se na neco, co se tyka testu, probirane latky, pristi hodiny atd.
Nebo si myslis, ze ostatni o tom premysli?
Musis se odblokovat!!