Jak odbourat možná nesmyslný strach a obavu z toho, že se mně něco stane?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Najväčší strach vzniká z nevedomosti.
Sú prípady, kedy je dôležitejsie reagovať na vzniknutú situáciu a až potom sa začať báť, napríklad ak sa šofér dostane do situácie, kde treba rýchlo reagovať, nesmie premýšľať o následkoch, ale okamžite danú situáciu riešiť.Mnohí to robia naopak, povolia uzdu nadávkam a fantázii a keď začnú reagovať, je neskoro.
Ale sú aj prípady, kedy si treba najprv premyslieť, uvedomiť si prípadné následky a až potom reagovať, napríklad vidím malú medzeru medzi autami a chcem prebehnúť cez cestu. Nie! Radšej zmeškať, ako prísť o život!
Stihomam, to je to, o čom píšete, je veľmi nebezpečný, pretože zatieňuje realitu. Vaša predstava nebezpečenstva je veľmi nebezpečná, pretože zatieňuje reálne myslenie. Ak máte strach z útoku, všimajte si rozostavenie a akcie potencionálnych útočníkov. „Je to v súlade s pripravovaným útokom, alebo nie a je to len moja predstava?“
Ak vám naozaj hrozí útok, vybavte sa legálnym obranným prostriedkom, napríklad spray so slzným plynom. Ale pozor, aj tu platí, najprv premýšľať a až potom reagovať jeho použitím. Ak pri jeho neoprávnenom (zbytočnom) použití spôsobíte zranenie postihnutého budete musieť znášať následky „dôsledkov neprimeranej obrany“

Viac napísal DoTazatel v prvých odstavcoch svojej odpovede.

Lepší je to takhle, než naopak. Já jsem byl bezstarostný, jel jsem večer na osvětleném kole a našila to do mě baba v autě. Tak jsem si pořídil reflexní vestu a cítím se tak bezpečněji. Snad se to dá zevšeobecnit – prostě něco pro svou bezpečnost udělej. Kup si třeba slzák nebo paralyzér. Pomoci ti může i ten psychiatr.

Upravil/a: quentos

Takový strach vůbec není nesmyslný. Možná, jsi ho dříve neměl a v podobných situacích sis obrazně řečeno užíval, ale možná jsi něco zaslechl, dostalo se ti to do podvědomí a reaguješ na nějaký signál, kterého sis dříve nevšímal. Možná je to varování. No buď to přijmeš a pochopíš to, nebo zajdi za odborníkem, když máš problémy.

Většina lidského strachu je neopodstatněná, protože se bojí právě toho, co se nikdy nestane (obavy z budoucnosti, z možných scénářů a „katastrof,“ které na ně budoucnost chystá). Nejčastěji se bojí nějaké blížící se události, o které předem vědí a jsou z ní ve stresu, protože o ní mají zkreslené představy (strach jim zatemňuje úsudek a jasnou/pozitivní mysl… strach plodí strach = i když se zpočátku bojíme třeba jen trochu, brzy se budeme bát mnohem víc, protože ten původní strach se vždy zvětšuje a dost často je toho příčinou to, že neustále nad vším moc přemýšlíme – a co hůř přemýšlíme jenom nad tím nejhorším, nad těmi nejhůře možnými scénáři… prostě negativně).

Nejhorší je, jak často a moc se člověk bojí zcela zbytečných věcí. Vždy na to totiž zapomene (na to, že se tolik bál a ještě k tomu úplně zbytečně = to si kolikrát ani neuvědomí). Kdyby si prošel všechny své obavy, které byly zcela zbytečné, zjistil by, že jich bylo nepočítatelně mnoho. Člověk se obává krátkodobých zbytečností, které za týden nebo dva třeba nebudou mít žádný význam, ale přitom ho neskutečně stresuje a děsí… to má vliv i na naše zdraví, na promarněný čas a na naši mysl, která si zvyká na to bát se a na tu neustálou negativitu, neurózu…
Toho, čeho se nejvíc bojíme, se taky ani dost často nenaplní a nikdy nejsou ty naše „katastrofické“ scénáře, tak strašné, jak si je my sami dopředu představujeme. Mysl má ve zvyku vše zveličovat a představovat si jen to nejhorší pro případné ohrožení (jenže jakmile uvěříme tomu, že je to fakt/skutečnost, tak to pro nás není dobré = bereme ty nejhorší scénáře, které si představujeme za skutečné, totiž že se naplní, a to není dobře, navíc to není pravda).

Je to nadmíra (negativních) myšlenek.
Zkus meditaci (párkrát týdně – třeba jen pár minut denně). Snaž se uklidnit svoji mysl, nebo ji zaměstnej něčím užitečným, pozitivním.
Přečti si nějakou knihu (třeba na téma strach, nastavení mysli, negativní a positivní mysl,… když tomu víc porozumíš, snáz se toho zbavíš).

Tvůj případ možná připomíná až paranoiu. I ta má nějaký původ a je třeba zjistit jaký, aby se mohla odstranit.

Možná tě přepadají deprese, pocity stísněnosti, krátkodobá neuroza, která vyústí až v paranoiu… Spouštěčem mohou být nahromaděné emoce smutku, neštěstí, zklamání, syndromem vyhoření, vzteku, pocit, že si v ohrožení, takový menší kiks, výpadek (kdy je „všechno proti tobě“ – třeba to není až tak vážné, tohle se někdy přihodí více lidem).

Dobrá může být i menší prevence, jak píše Kepler, tzn. pořídit si nějakou tu věc pro svou bezpečnost, ono ti to nejen pomůže v případě nějakého ohrožení, ale taky ti dodá i ten pocit bezpečí (a tím odblokuje popř. zmírní ten strach), dodá pocit jistoty, moci a připravenosti.

Upravil/a: DoTazatel

taky se mi to stalo

Rozšiř ambulantní schůzky o psychologa.

Jít si zaběhat a přitom se smát zní cool. Vyzkoušej.