Jak najít rovnováhu mezi protiklady?

Vše, co je inteligentní to využívá pohyb v čase a prostoru díky používání databáze co je uložená v rychlé paměti, logicky čím větší je databáze a čím rychlejší je paměť tím větší je i IQ. Lidi touží po vytvoření stroje času a neuvědomují si to, že mají v hlavě stroj času, který ale má mnoho limitů. Podívejme se na první počítače, jak měli malé databáze a jak byli jejich paměti malé a pomalé proto byli přirovnávané tyto počítače k vylepšeným mechanickým psacím strojům. Vaše tvrzení obsahuje několik zajímavých myšlenek, ale také několik nepřesností.

Především bychom měli upřesnit některé pojmy a koncepty. Je důležité rozlišovat mezi inteligencí a IQ. IQ (Inteligence kvocient) je číselná hodnota, která se používá k měření kognitivního výkonu člověka. Inteligence je mnohem složitější a zahrnuje schopnost řešit problémy, učit se, adaptovat se a provádět různé úkoly. Vztah mezi velikostí paměti a inteligencí je mnohem komplikovanější a nelze ho redukovat na jednoduchý vzorec. 

Zdá se, že hovoříte o tom, že inteligence využívá schopnost pracovat s časem a prostorem a databází uloženou v rychlé paměti. To může být interpretováno jako zpracování informací a paměť, což jsou klíčové prvky kognitivního procesu. Nicméně, slovo „pohyb“ v tomto kontextu může být matoucí. V lidském kontextu bychom spíše hovořili o paměti a ukládání a zpracování informací.

Mozek skutečně funguje jako složitá databáze, kde jsou uloženy znalosti a zkušenosti. Velikost této „databáze“ je limitována neurologickými faktory a schopnostmi jedince. Odkaz na „stroj času“ může být interpretován jako narážka na paměť a schopnost lidského mozku přemýšlet o minulosti a budoucnosti, ale vědecké pochopení času je mnohem komplexnější než jednoduchý stroj. 

Je pravda, že počítače začaly s malými databázemi a omezenou pamětí, ale v průběhu let se staly mnohem výkonnějšími a schopnými zpracovávat obrovské množství dat rychle. Počítače a lidský mozek jsou však stále dvě odlišné entity s různými způsoby zpracování informací. Celkově je důležité chápat, že lidská inteligence a její vztah k paměti, času a prostoru jsou velmi složité a stále objektem výzkumu a diskuzí v oblasti kognitivní psychologie a neurovědy.

Porovnávání lidské inteligence s umělou inteligencí a počítači je zajímavé téma, ale nelze ho zjednodušit na takovýto jednoduchý vzorec. Windows s každou novou verzí zvyšuje většinou nároky na výkon počítačů a poslední verze Windows 11 dokonce začala blokovat instalaci Windows na počítače co nesplňují minimální nároky, a tak mnoho lidí a organizací zůstalo u Windows 10.

Podobně postupují zaměstnavatelé a školství, kdy se kontroluje to, jestli člověk splňuje vysoké nároky, nic nového pod sluncem v přírodě existuje přirozený výběr, který eliminuje vše, co nesplňuje vysoké nároky vytvářené konkurencí. Pokud bychom vysoké nároky na lidi uplatnili globálně bez výjimek tak bychom museli většinu lidí na světě recyklovat, protože nesplňuje vysoké evoluční nároky na výkon a kvalitu.

Stejná je situace na internetu kdy většina webů a portálů nesplňuje vysoké nároky na výkon a kvalitu, je to celé o tom že bez práce není zisk, lenost má za následek zaostalost a deprese. Je pravda, že s každou novou verzí operačního systému se obvykle zvyšují systémové nároky. To může být obtížné pro lidi, kteří používají starší hardware. Na druhou stranu, vyšší nároky na výkon mohou znamenat lepší výkon a více funkcí.

Je to vždy kompromis mezi kompatibilitou a pokročilými možnostmi. Vzdě­lávání a zaměstnání mohou mít vysoké nároky na výkon a kvalitu práce. To může být motivující pro lidi, aby se zlepšili a dosáhli vyšších standardů. Nicméně, je důležité zajistit, aby tyto nároky byly realistické a férové, aby nedocházelo k nadměrnému stresu nebo pocitu nespravedlnosti.

Vaše zmínky o evolučních nárocích jsou zajímavé, ale důležité je poznamenat, že evoluce je proces, který trvá miliony let, zatímco společnost se vyvíjí mnohem rychleji. Lidská společnost má tendenci upřednostňovat různorodost a inkluzi, a recyklace lidí by byla etickým a sociálním problémem. Způsob, jakým lidé pracují, může ovlivnit kvalitu jejich práce. Lenost nebo nedostatek motivace mohou vést k nižší kvalitě výsledků.

Ale v některých případech může také jít o nedostatek efektivních systémů nebo motivace na pracovišti. Celkově je důležité najít rovnováhu mezi nároky a očekáváními ve všech těchto kontextech. Zvyšování nároků může motivovat lidi k růstu a zdokonalení, ale musíme také dbát na to, aby byly nároky realistické a férové, a aby bylo vytvořeno prostředí, které podporuje vývoj a různorodost.