Že tajdlencten tajtrdlík řek kdysi před tisíci lety „i ty prute“ nebo nějakej podobnej blábol, že to nejsou všechno jenom povídačky, že si to ten rod, kterej byl zrovna v čele neupravoval podle toho jak se mu to hodilo a neurčoval co se napíše do knih jako „dějiny“ a co se vynechá…
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? iceT, Lucijej, Damiana, briketka10, MK44, anonym před 4540 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
no lhali v něčem, já jsem věřila jen babičce a dědovi a co je napsaný, tak si taky sama přibarvím nebo raději nečtu, dívám se jen na dokumenty a to černobílý z tý doby zachovaný a hotovo :)
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?bolak Nahlásit |
Vědět nemůžeš. Na školách se vyučují dějiny podle toho, jaká je současná oficiální verze. Hlavně se to projevuje v té novodobé historiii.Pokud chceš vědět víc, musíš se ptát pamětníků, popřípadě studovat sám a zjišťovat další informace od lidí, kteří se v historii vyznají.
5Kdo udělil odpovědi palec? annas, dudu, bolak, briketka10, anonym
před 4540 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nemůžeš.Ale ta devítiletá školní legrace i za ty „bláboly“ stejně stála. A čím víc nám jich do hlavy „nabouchali“,tím méně místa zbylo na vymýšlení ptákovin. I tak jich bylo dost. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Všechnu historickou pravdu se opravdu nikdy nedozvíme a nemáme možnost cestovat časem, abychom zjistili jak se historie odehrála doopravdy.
4Kdo udělil odpovědi palec? Medulka, anonym, Vlk-Gabriela, Drakobijec
před 4539 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
to je výhoda nás starších, niečo si pamätáme. (to mi pripomína Kleopatra denne).
Inak:
„Cítim, že sa stávam bohom“.
0 Nominace Nahlásit |
Znalost historie je velmi důležitá pro pochopení současnosti a pro to,
co s ní. Pocit sounáležitosti s předky vede k odpovědnosti k potomkům.
A ještě jedno moudro: Kdo nezná minulost, je odsouzen k tomu, aby ji
prodělal znovu a opakoval chyby. Jen si všimněte, jak se společenský vývoj
opět blíží k situaci, z jakých vypukaly revoluce.
Historie je ovšem jen naše představa o tom, co bylo. Tak jako paměť
člověka s věkem a vzdalováním zažitých událostí selhává, tak
i paměť lidstva trpí podobnými jevy. Na druhou stranu, odstup může
umožnit lépe pochopit některé procesy, jež přímým účastníkům
zůstavají skryté.
Tato představa o minulosti je založena na studiu jak dobových dokumentů, na
existenci dobových předmětů a architektury či archeologických nálezů.
Jejich výklad je ovšem ovlivněn podmínkami doby, kdy určitá dějepisná
kniha vzniká. Na tom, co se považuje za pravý doklad a co za podvrh nebo
pozdější překroucení. Stačí se podívat, jak si například představoval
středověký malíř antický Betlém. Zobrazil ho jako středověké město,
tak jak viděl města své doby, a římského legionáře jako středověkého
rytíře. I my si, na základě dokumentů z různých dob, z hlíny
vyhrabaných artefaktů a datovacích metod (např. založených na
momentálních znalostech o poločasu rozpadu izotopů), vytváříme svou vizi
minulosti. Navíc mnohá dějepisná pojednání bývají sepsána na zakázku,
s nějaký postranním aktuálním záměrem – dějiny píší vítězové.
Máte štěstí, že se můžete s dějinami seznamovat z více zdrojů.
V dobách, kdy o minulosti rozhodovala církev nebo KSČ, bylo těžší
najít „jiné“ zdroje.
To, co se učíte ve škole berte jako jakousi základní strukturu historie,
podle níž se lze v minulosti alespoň v základě orientovat – Co bylo
dřív a co později a co jak dlouho trvalo. Vlastní názor na různé
události a období si uděláte sám vlastním studiem, pokud možno
z různých zdrojů. Např. od historiků katolických, protestantských,
obrozeneckých, marxistických, stalinistických, pocházejících z různých
dob a národů ateistických, levicově či pravicově orientovaných apod. Je
dobré něco vědět o myšlení toho, jehož knihu čteme. Máte pravdu: nikdo
z nás u zavraždění Caesara nebyl a ti, kteří o tom někdy později
psali, se mohli mýlit nebo podlehnout nutnosti zalíbit se čtenářům.
Na závěr jen tolik: znalost historie by neměla spočívat ani tak ve znalosti
nějakých „kvízových“ citátů jako „Noli tangere circulos meos“ nebo
chrlení letopočtů bitev u toho či onoho, jako spíš v tom, utvořit si
představu o tom, jak lidé v různých dobách žili, jak se vyvýjelo
umění, technika, přírodovědné znalosti, společenské poměry, mocenské
systémy, filosofie a světonázorové představy atd. prostě, jak se vyvýjelo
myšlení.
0 Nominace Nahlásit |
Myslím, že tý historie v hlavně moc nemáš, když se ptáš stále na takový ptákoviny – takže tě nemusí mrzet zda to tak bylo či nebylo .
0 Nominace Nahlásit |
Bolaku, vy chlape bídná, jak to napsala hanulka11, bez použit pejorativních výrazů snad ani nelze lépe vyjádřit.
0
před 4540 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek