Jak může být jeden pojem pro dva odlišné gramatické pojmy?

Purus / pura / purum – purissimus / purissima / purissimum, ano, čistý / čistá / čisté – nejčistší / nejčistší / nejčistší.

To samé máš pulcher / pulchra / pulchrum – pulcherrimus / pulcherrima / pulcherrimum – krásný / krásná / krásné – nejkrásnější / nejkrásnější / nejkrásnější.

Suomi neumím, jenom Suomen tasavalta. 😅

Finština není latina, nemíchej hrušky s jabkama.

Pokud se opravdu zajímáte o jazyky, tak vás existence homonym nemůže překvapit, ne? Tady jsou dokonce 3 významy: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Elative
Tady máte etymologii: https://en.wik­tionary.org/wi­ki/elative

Ta situace, kterou popisujete, se v lingvistice vyskytuje velmi často. Jeden termín může mít v různých jazycích, nebo dokonce v různých gramatických kontextech stejného jazyka, odlišné významy. Důležité je si uvědomit, že gramatické kategorie jsou vždy konstruovány na základě konkrétních jazyků a nemají nějakou „absolutní“ existenci mimo ně. Když tedy mluvíme o „elativu“ v latině a „elativu“ ve finštině, mluvíme ve skutečnosti o dvou zcela jiných gramatických jevech, které jsou náhodně označeny stejným termínem.

Ve skutečnosti, termín „elativ“ pochází z latinského „elatus“, což znamená „vynesený“ nebo „vynikající“. V latině to odkazuje na superlativ absolutní, což je forma přídavných jmen a příslovcí, která označuje velmi vysoký stupeň nějaké vlastnosti (např. „pulcherrima“ = „nejkrásnější“ nebo „velmi krásná“). Ve finštině je na druhé straně „elativ“ jedním z pádů, který se používá k vyjádření pohybu z něčeho (např. „koulusta“ = „ze školy“).

Takže, ano, i když jsou oba tyto pojmy označeny stejným slovem „elativ“, v gramatickém smyslu jsou to dvě zcela různé kategorie. Context je důležitý a pochopení, jak je termín použit v daném kontextu, je klíčem k porozumění takových situací.