Avatar uživatele
slipknotak

Jak meditovat ?

jsem vznětlivý a chci začít s meditací jak dosáhnout toho vnitřního míru ?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? dudu, hanulka11, anonym před 4923 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Toruk

Vznětlivost je velká překážka v meditaci. Ale je dobré, že si ji dokážeš přiznat, sebereflexe pomáhá. Vznětlivosti je třeba zbavit, začít tím, že si uvědomím v tom okamžiku vznětlivosti, že jsem vznětlivý a snažím se uvědomit si (v sobě) toho, kdo si své jednání uvědomuje… být pozorovatelem své osobnosti. Pomoci může i modlitba. Čím je člověk klidnější (bez vznětlivosti a zloby), tím je meditace snažší.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
anonym

Ja si pro sebe rikam , ze kazdy v sobe mame ukryteho nejakeho certika ( nekdo i nekolik ) , nekdo na zlobu , zavist , pomstychtivost , vztekani ) … nekdo tomu rika dokonce , ze mame v sobe dabla. ! To se me ale nelibi , tak rikam certika , nebo certiky. A nad tim certikem se musime ucit zvitezit. Jako v beznem zivote take chceme , aby nasi fotbaliste , hokejiste vyhravali..a nelibi se nam , kdyz prohraji. 🙂
Ale verte mi , ze vy uz jste na ceste. Protoze to uvedomeni si vubec toho , ze jste s necim nespokojeny , ze to otravuje nejen vas , ale i okoli … , a ze chcete zmenu je ten nejlepsi a nejtezsi zacatek. -iv-

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
hanulka11

tyto problémy bohudík nemám a
ty se zde začti
a přeji pohodový a klidný den

http://zivotni-energie.cz/rady-jak-lepe-meditovat.html

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dudu

Při metidaci se jedinec musí dokázat zcela oprostit od vnějších podnětů a pak se údajně dostane do stavu, kdy se zpomalí tok času. Neznám jak tento stav uměle navodit, ale v mládí jsem něco podobného prožil dokonce dvakrát. Vždy to bylo v situaci, kdy šlo o život a téměř jsem havaroval na motocyklu. Opravdu se čas natáhl a já jako ve zpomaleném filmu s chladnou hlavou uvažoval a řešil nastalou situaci. Přitom vše proběhlo doslova v mikrosekundách – např. jsem chtěl v dešti a na křižovace předjíždět auto, které bez znamení začalo odbočovat doleva. Bylo jasné, že do něho musím narazit, přitom jsem však stačil uvažovat kam to napálit abych přelétl kapotu, že musím kvůli dešti brzdit přerušovaně, v duchu nadávat sobě i šoférovi a ještě registrovat babku se sepjatýma rukami stojící na okraji silnice u nějakého křížku. V poslední chvíli mně řidič zahlédl a zabrzdil, já jsem rovněž dobrzdil a pak zastavil těsně u obrubníku. Uplynulo přes čtyřicet roků, ale tento silný vjem mám dodnes před očima.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek