Jak jste si vybrali váš podpis?

S tím stejným podpisem..... třeba mě v bance řekli, když jsem si vyřizovala bankovní účet, že při podepisování účtenek při platbě kartou, mám používat jiný podpis než obvykle, aby ho někdo neokoukal.
Podpis je charakteristický znak, ale kdyý budeš mít několik variant, tak to vadit nebude, obzvlášť u mladých lidí se podpis nějakou dobu vyvíjí.
Doplňuji:
Když jsem četla od bolaka, tak mi došlo, že já vlastně taky používám mámin podpis, ale jenom když na ulici podepisuju úpřevzetí balíčku od doručovatele, protože ho mám mnohem jednodušší než já – jen napíše první dvě písmena a kličku, to já se jinak poctivě vykružuju každé písměnko :o)

Upravil/a: Lucijej

Já si ho nevybral, on si vybral mě.

Né, teď vážně, dost bylo suchého intelektuálního humoru. Můj současný podpis je velice podobný podpisu mé matky a vyplynul z toho, že jsem si ještě jako malé dítě potřebovalo podepsat pár číslic a několik vět s vykřičníkem v knize zvané „žákajda“. A protože jsem to „trénoval“ dost často, tak mi to zůstalo včetně toho *ová, když se někdy zapomenu..

Už mám třetí podpis a určitě poslední. Ten jsem před svatbou trénovala, jenže když došlo na podpis, tak jsem zazmatkovala a nezvládla to. Od té doby uplynulo mnoho let, podpis zvládám, ale nejlépe umím parafu, protože jsem ji dík profesi použila mnohotisíckrát 🙂

Já si ho „nacvičovala“ nanečisto už v šestnácti – v období zamilování do mého profesora. Holky to tak rády dělají, že si zkouší jak by vypadalo jejich jméno s příjmením milované osoby – hned to trochu vypadá, že spolu chodíte…:-) Uběhlo „pár let“, a když jsme se pak skutečně vzali, překvapilo mě, že jsem při podpisu té manželské listiny, nebo jak se to jmenuje, vysekla přesně ten „model“, který jsem kdysi zkoušela do svého sešitu…:-)

Btw – Podle velikosti podpisu se dá hodnotit i osobnost člověka – jedna z klasických taktik policejních psychologů. Čím větší písmo u podpisu, tím víc si věří – může to být ale i odraz arogance, sebestřednosti. Malé písmo u podpisu často odráží i to, že člověk něco skrývá, má vnitřní problémy. Nesmí o tom ale vědět dopředu, musí se tak podepsat přirozeně. Velký podpis mají obvykle lidé, kteří mají super ego.

Je důležité, aby se člověk podepisoval pořád stejně. Ať na dokladech nebo na následujících dokumentech, které ho v životě čekají, počínaje bankovním účtem a konče různými smlouvami souvisejícími s bydlením,ro­dičovstvím, ve škole apod.. Cvičila jsem podpis a podepisuji se pořád stejně, skoro krasopisem, opravdu se to nauč, ať se podepisuješ na všech dokumentech stejně

nechápu, proč bych si měl „vybírat“, „vymýšlet“ nějaký podpis. Podepisuju se normálním čitelným psacím písmem.

Hned ve svém prvním zaměstnání jsem byl povinen zvolit si svůj stálý podpis a parafu. Takže jsem vzal papír a vymýšlel, zkoušel, cvičil – no a od té doby se podepisuji stále stejně ))

Kdyby to bylo na mě, tak se podepisuju jednoduše, čitelně, klasickým čitelným psacím písmem. Svého času jsem to tak dělala, ale co si pamatuju, tak jednou při reklamačce mikrosystému mi dali na podpis snad sedm papírů, a jelikož patřím k „chudákům“ s velmi dlouhým příjmením, tak jsem si řekla, že je stejně jedno, co jim tam škrábnu, tak jsem tam škrábla první, co mě napadlo a ejhle, ono mi to i zůstalo. 🙂 Po čase jsem si všimla, že je velmi podobný podpisu otce, něco na tom bude, ale samozřejmě tam mám i vlastní prvky a pěkné kličky. 😁

Akorát je fakt, že mě naštvali při vyřizování první občanky, to už jsem s podpisem byla krásně slazená, ale když paní viděla, že se podepisuji něčím, co velmi připomíná „parafu“, tak mi bez dotazů podala prázdný papír s tím, že se NEMŮŽU podepsat vlastním podpisem a musím se podepsat čitelně. Když jsem odcházela do čekárny vyplňovat, ještě na mě kvákla cosi, že si nemám hrát na dospělou a že podpis ještě dvacetkrát změním. Přičemž i u nás má většina lidí s první občankou vlastní podpis a hned na první občance jim to uznali… No jen já zase musím mít něco extra… 🙂