Úřední jazyky v bývalé Jugoslávii. srbochorvatština, slovinština a makedonština Jde o jihoslovanské ja­zyky

.Na Balkáně se dělí jazyky na východní a západní
https://www.ja­zyky.com/jazy­ky-na-balkane/

Západní
Chorvatština, bosenština a srbština se mnohdy liší jen
psanou podobou některých slov a vlivy, kterými byl daný jazyk vystaven.

Například bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především
užíváním velkého množství orientalizmů (turcizmů, arabizmů).
Tyto jazyky jsou krajinnými variantami srbochorvatštiny.

Srbochorvatština, jež byla konstituována v polovině 19. století,
představovala sjednocující prvek v historii doposud samostatně se
vyvíjejících dialektů v Chorvatsku a Srbsku

Za dialekt srbštiny je někdy považována černohorština. Černá Hora jej však v ústavě schválila jako úřední jazyk v r. 2007. Kromě okolních jazyků jej ovlivnila zejména turečtina a němčina.

Slovinština – úřední jazyk ve Slovinsku, ale uzžívá se I v Chorvatsku. Je to jazyk Evropskie unie, Korutany (Rakousko), Terst a Gorizia (Itálie)

Obecná charakteristika

Chorvatština – úřední jazyk: Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Burgenland (Rakousko), Molise (Itálie)

Srbština – úřední jazyk v Srbsku
Rozšíření: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Rumunsko, Rusko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko

Makedonština – Severní Makedonie, uznávána jako
jazyk menšiny v Albánii,Rumunsku, Srbsku.

Bosenština – súřední jazyk v Bosně a Hercegovině

Černohorština – úřední jazyk v Črné hoře

Zdroj Wikipedie
Informace o jazycích je možné najít při zadání konkrétní jazyka do Google. a najít ve Wiki

Upravil/a: annas

V každej republike bývalej Juhoslávie aj po ich rozdelení som sa dohovorila tzv srbochorvátštinou. Takzvanou preto, že je to mix oboch samostatných jazykov.

Dorozumievanie „spoločným jazykom“ sa po rozpade SFRJ zhoršilo a postupom času vďaka národnostnému šovinizmu hlavne generácii po zaníku SFRJ prestávajú používať spoločnú reč a vzájomne si rozumieť.

Pozorujem to aj u nás v dorozumievaní češtinou a slovenčinou. Mnohí už nerozumejú.

Upravil/a: led

V Černé hoře ? No přece černohorsky! (viz Wiki). V zásadě – chorvatština, srbština, bosenština a černohoršina mají společný původ, dají se považovat za dialekty jednoho jazyka (viz Wiki) – každý stát si svůj dialekt učinil státním jazykem. Typické je to u srbštiny a chorvatštiny, dříve se lišily jen používanou abecedou, v současné době byly drobné rozdíly kodifikované jako národní jazyky. Používání jazyků se geograficky překrývá, takže se na určitém území používá jazyků více. Typické je to například na jihu v Kosovu, tam je to mnohde oficielně čtyřjazyčné (přibývá ještě albánština a ještě jeden dialekt, tuším něco jako romština).
Když jsem se jednou bavil s domácím v Srbsku, tak došlo i na jazyky. Já vypočítal pár evropských jazyků, se kterými se alespoň trochu domluvím. On mne hnedka trumfnul když vyjmenoval všechny ex-YU jazyky 🙂

Dějiny jihoslovanských národů jsou velmi komplikované, stejně tak je to i s jazyky.
Na území Jugoslávie se hovořilo početným množstvím jazyků. Nejrozšířenějším byla srbochorvatština, následovaly makedonština a slovinština. Ostatní jazyky byly spíše dialekty. https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Jugosl%C3%A1vie

Dělám s jedním Slovincem (50let starý) a on mě tvrdí, že ostatním jug. jazykům rozumí jen málo nebo vůbec. Zřejmě ale přehání, nevím. Ale je pravda, že třeba chorvatšina není pro Čecha moc srozumitelná.