Jak je to s vyživovací povinností u manželů?

Stručně ze Zákona o rodině č. 94/1963 Sb.

Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost. Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná.

Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného.

Také rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich.

S konkrétním problémem se obrať na advokáta.
Doplňuji:
Zákon o rodině už neplatí, nyní toto řeší Občanský zákoník 89/2012 Sb. v paragrafu 91. Ale obsah je v podstatě stejný.

Upravil/a: Emefej

Obávám se, že odpověď na Vaší otázku není zcela jednoznačná. Manžel může žádat co chce, v tomto případě, pokud se nedohodnete, rozhodne až soud zda by byl takový nárok oprávněný. Rozvedený manžel skutečně může žádat výživné po bývalém manželovi, ale pouze splnění konkrétních, zákonem stanovených podmínek. Dle mého názoru fakt, že nemá práci by sám o sobě postačující nebyl. Oporu v zákoně pro tato tvrzení bych hledal v příslušných ustanoveních NOZ, tj. §760–763 zákona č. 89/2012Sb. Žaloba aby se manžel podílel na domácnosti…mno, pokud nemá příjem, sotva mu někdo nařídí nucené práce. Poku by prostředky měl, pak by jejich užití mohlo být upraveno soudním rozhodnutím viz §728 NOZ. Dále by bylo možné soudním rozhodnutím dosáhnout zúžení nebo dokonce zrušení SJM, ale opět záleží zda jsou pro takové rozhodnutí dány podmínky viz §724 NOZ.