Jak je to s právem na vlastní spravedlnost?

Nikdo nemá právo brát druhému člověku život.Pokud tohle právo někdo vědomě poruší,musí počítat s tím,že se druhá strana zachová stejně!

Astaroth₄₇: podle státu a našeho zákonodárství samozřejmě to právo nemám. Vrah ho taky neměl. Tak fajn, nechám ho vraždit dál, když je soudnictví tak nedokonalé…

Ne že by samo ”právo pomstít se” bylo přímo nesprávné, ale porušují se tím jiné zákony a zákony se musí dodržovat. Přesněji vražda, popř. ublížení na zdraví a pokus o vraždu. Člověk musí jen doufat, že stát udělá, co je třeba. To je dost o hubu, protože státy často nedělají, co je třeba.
Právo na vlastní spravedlnost neexistuje, a spravedlnost samu, abys ve světě pohledal.
A soudnictví a trestní zákony jsou skoro všude na hlavu.

Taky se říká, že pomsta a sprvedlnost nikdy není totéž. To ale vážně není pravda. Spravedlnost může být vykonána zcela stejně jako by byla vykonána ta pomsta – třeba poprava, jen s tím rozdílem, že ten kdo to vykonal nebo spíš rozhodl o tom, byl takříkajíc nestranný a objektivní a přidělil „přiměřený“ trrest. Ale určitě je pomsta a spravedlnost častokrát totéž.
Samozřejmě někdy může např. otec, jehož dítě bylo zabito při autonehodě nebo jiné nehodě, chtít zavraždit toho, kdo to udělal. A to by asi nebylo správné. Ale kdyby chtěl zabít někoho, kdo jeho dítě chladnokrevně zabil, nějaký psychopat pro svě potěšení, tak to by dle mě bylo spravedlivé. Oko za oko, pokud se hledí na odopvědnost, účel a uvědomělost, toho, kdo ten čin spáchal.

Tresty, soudnictví, procesy, tahanice a celý ten systém, bývají velmi často komické a neodpovídající přiměřenosti – lépe řečeno spravedlnosti.

Vidím, že na to máš podobný názor. Naše soudnictví, to je jedna velká tragikomedie.

Jo, ale ani takové americké není lepší. Naopak spíš si myslím, že ještě o něco málo horší. Tím ale vůbec nechci říct, že to naše za něco stojí. :)

Vlastně můžeme být rádi, že už nejsme posílání do Jáchymova…:-)