Jak je to s koupí pouťového ponyho?

Na rozdíl od majitele tebe poník živit nebude, domluva ceny bude proto složitá. Osobně bych zvíře nekupoval, nemám prostory, čas, ani peníze na zbytečnosti a nevidím v koupi žádný smysl.

Sice jistě bohulibé „rozhodnutí“, ale ve skutečnosti hodně naivní…
Cenu Vám případně řekne až člověk, se kterým budete o poníka handlovat…

Máte ko kam dát? Máte dostatek krmení? Jak zabezpečíte seno na zimu? Na podestýlku máte také něco? Co víte ochovu? Aby se ta vaše učlechtilost nezvrhla na týrání zvířat. Potom zlatý pouťař, který se umí o zvíře postarat.

Kdybys přišla za mnou, řekl bych si o tři miliony. Nejde o to, kolik stojí, ale kolik by mi vydělal. Předpokládám, že desetiminutová jízda stojí dvacetikorunu. Za hodinu je to šest jízd, 120 Kč. Za deset hodin denně je to 1200 Kč. dále 36 000 Kč za měsíc, 288 000 Kč za sezónu. A i kdybych ho koupil hned druhý den, než dospěje, aby mohl jezdit, potrvá deset let, to je 2 880 000 Kč. Zbytek do tří milionů jsou mé náklady na výcvik.
Ano, je to nadsazené, ale ty chceš kupovat a já nemusím prodávat, takže si můžu říct cenu jakou chci.

Musí být někdo, kdo chce poníka prodat a někdo, kdo chce poníka koupit. A ty dvě strany se dohodnou o ceně a zpravidla sepíšou kupní smlouvu. Cena poníka (zvířete) se obvykle odvozuje od věku, původu, případně stupně určitých dovedností a také např.
od vzhledu i charakteru. Pozor! Poníci bývají často dost nerudní jedinci
s mnoha zlozvyky!
Platí ale, že je docela problém poníka ne koupit, ale prodat, protože poníků je víc než zájemců o ně a nabídka převyšuje poptávku. Podívej se do inzerátů, kolik je prodávajících !
Majitelé pouťových jízdáren ale mají tyto koníky jako „výrobní prostředek " a tím pádem se o ně zpravidla náležitě starají, nehledě na platnost poměrně přísných předpisů a vyhlášek, které provozovatel musí dodržovat a ty zaručují koníkům slušné podmínky tak, aby nedocházelo k týrání zvířat.
Na poutích se často objevují kontroloři nejen z ČOI, ale i z OVZ ( veteriny). Provozování "zvířecích“ atrakcí se musí předem hlásit a žádat o povolení
na určitý termín (a splnit veterinární předpisy) a tedy tyto atrakce podléhají poměrně přísným kontrolám. V případě nějakých nedostatků je udělována poměrně citelná pokuta a musí dojít k odstranění a nápravě případných nedostatků.
Podobně je tomu i při provozování vyhlídkových jízd po městech v kočárech tažených koňským potahem (např.).
Pokud máš podezření , že dochází
k týrání zvířat, můžeš tuto informaci oznámit a odůvodnit na příslušných místech a pomůžeš ne „jen“ jednomu koníkovi, ale všem, které se u toho provozovatele nacházejí. Jednoho poníka „zachraňuješ“, tím že si ho odkoupíš
a ostatní necháš být?
Připomínám, že v historii se se poníci používali v důlních štolách k tahání těžkých vozíků naložených uhlím .
Myslím, že při dodržování předpisů není využívání poníků ke svezení dětí
na poutích žádné velké trápení. Poníci „pracují“ několik hodin denně
(s přestávkami) a vozí děti do určité váhy, což pro ně není žádná nepřirozená aktivita a přehnaná fyzická námaha. Váha jezdce by měla být 10–15% hmotnosti koně , což je u jezdeckého koně, který má hmotnost 500–600kg rozpětí 60–90kg váhy jezdce i s výstrojí (samozřejmě záleží na mnoha dalších aspektech). Jak těžké děti může bez problémů vozit poník si snadno spočítáš, podle konkrétní váhy toho- kterého poníka.