Avatar uživatele
bolak

Jak je to přesně s akrofobií?

Znáte někoho kdo to má? Když jde ten člověk k propasti, v jaký vzdálenosti od ní už pociťuje strach? A nebo když se postaví třeba na schod, už se bojí nebo ještě ne a od jaký vejšky to tak obyčejně začíná?

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, barnajka, Damiana před 4491 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Damiana

Obvykle se nejedná jen o jednu fóbii. Musí se určit přesně, z čeho má člověk panickou hrůzu. Není to proto jen zmiňovaná akrofobie. Může to být i kombinace s agorafobií, vertigem (závratí) nebo batofobie (strach z hloubky a příkrých svahů). Hypsofobie (strach z výšek a následného pádu z nich)… Obvykle to bývají právě mixy různých neoddůvodněných strachů, zapříčiněných šokem, náhlou příhodou, nemocí, vleklým stresem, depresí, přecházejícími v trvalou úzkost a panické stavy. 
Nemysli, že takto postižený člověk poleze někam na stožár, aby měl záchvat a pak ječel, že on to říkal, a že je mu teď blbě!  U někoho – kdo trpí nějakým vnitřním problémem (který si nechce sám přiznat) se také může fóbie objevit zničehonic – to je dost obvyklé. 
Nikdy nic, najednou třeba romatická procházka na prvním rande někam na vyhlídku – a prásk! – je to tady. Nic nového – pokud je člověk třeba po dlouhém hledání vhodného protějšku vystresovaný a bojí se selhání a zoufale touží po novém vztahu. Tělo ho v „pohodě“ takhle vypeče. To, že je ten druhý od toho „magora“ hned zdrhne, je jiná věc. A depka jako čuně je tady. A fóbie je na světě. 
Příkladů strachu z výšek (hloubky, etc.) jsou spousty. Někdo je tak daleko, že zvrací a omdlévá i u filmu s touto tématikou, při fotografii, četbě knihy nebo jen při samotném pomyšlení na pro něho stresovou situaci. Znala jsem pacienta s vertigem, který nesnesl píseň Já si létám, já se vznáším. Paradoxně ale na „to“ tito lidé často myslí a do podvědomí se jim jejich stresor vkrádá samovolně (i když sedí v klídku doma), což je pro ně samé velice traumatizující. Jelikož jsem proti psychofarmakům (která způsobují další bludy a mají hodně vedlejších účinků), jediným vhodným léčebným prostředkem je psychoterapie. „Nejjednodušší“ je přimět pacienta soustředit myšlenky jiným, pozitivním směrem, najít mu smysl života a jeho strach eliminovat tím, že ho přijme. Záleží na síle mysli jedince a také (zejména!) na prostředí, ve kterém se pohybuje a žije.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

měl jsem pod sebou jednoho nového hasiče, který měl strach, postupně jsme jej navykali, trvalo to asi 3 týdny, nenásilně. Nejdříve jedna příčle (u pociťoval strach) na žebříku, pak druhá. Musel na nástavbu CASky zkontrolovat uložení apod. Časem se otrkal, nakonec se nechal i vyvézt plošinou do výšky 27m. Je fakt, že jsme o tom věděli a tak jsme jej moc nebrali na zásahy ve výškách, a když to jinak nešlo, tak nás jistil ze země. Jinak dobrý a spolehlivý kluk.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
venkovan

Jak píše Česílko – dá se s tím naučít žít a ten kdo tyto fóbie má, tak při jejich překonávání prožívá nádherné stavy z překonání nějaké mety.
Protože nemiluji hloubky, tak při příchodu k propasti (třeba k Macoše), tak obavy mám už asi 500 km před ní a měsíce než se k ní rozjedu. A to je problém těch fóbiií – strašíme se dřív než je potřeba. Dá se říci – strašíme se pro jistotu raději předem.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
bolak

Damiana: Zkoušelas někdy u takovejch pacientů terapii bungee jumpingem? Dát mu prášky a zatím co bude v limbu mu zavázat oči, vyvýst ho na nějakej most, svázat mu nohy gumou a až se probere, tak ho nechat zhoupnout?

před 4491 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Damiana

Dobrý nápad – ale já je nesmím ládovat těma práškama. Musela bych je leda ukecat nebo ožrat. Ale znala jsem případ, že jeden kolega psychiatr něco podobného „doporučil“ svému klientovi. Seskok padákem. Ten si předtím na jeho „radu“ zobnul nějaký ten Lexík, vyskočil a zemřel na infarkt.

před 4491 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
bolak

No, to sem přávě chtěl napsat, že buď to s ním sekne nebo bude vyléčenej :) protože po nějakým seskoku volným pádem už se bude sotva bát vylízt na štafle :)

Co ten doktor, jak dopad, hnali ho za to k soudu?

před 4491 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Damiana

Ne, myslím, že se z toho vykroutil stylem, že za blázna přece nemůže ručit – ale bylo to nějak kulatnější, jako že: psychicky labilní pacient jednal ve zlomové situaci neuváženě a na vlastní riziko…

před 4490 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek