Jak je možné být tím. čím jsem. a nehrát si na to. co nejsem?

Vše zde jsou příčiny a jejich následky, reklama nás klame a snaží se z nás tak udělat žebráky pomocí toho, že budeme dobří k tomu, co si naši dobrotu nezaslouží. Pro dobrotu na žebrotu o tom jsou všechny problémy života v tomto konzumním očistci, války a pandemie v nahotě odhalují to, že jsme jenom loutky, se kterými si může elita dělat co jí napadne. Moc je postavena na bezmoci, jakýkoli odpor je tak marný, osud u všeho je určen v okamžiku vytvoření a nastavení, je naivní věřit tomu že je možné osud nějak změnit k lepšímu.

Můžeme změnit naše oblečení nebo nastavení u mobilního telefonu, jenže to jsou povrchní změny, které nijak nezmění náš osud, naším osudem je být zde loutkou kterou ovládá; genetika, situace, minulost, ekonomika, ideologie, reklama, počasí atd. Svoboda je iluze, vše je zde na něčem závislé a tím to není svobodné, běháme od narození do smrti jenom v kruhu, a tak z toho máme stres a deprese, není zde pro nás nic k dosažení všechny naše cíle jsou jenom utopie.

Pořizujeme si psy abychom získali iluzi toho, že nás má někdo nezištně rád, jenže láska ke psům to je jenom dobrý obchod pro obě strany. Moje hra a moje pravidla o tom je život, stali se z nás všech chytří šachoví hráči, a tak chceme logicky vyhrát a dát konkurentům mat. Každý marně hledá lásku a pravdu, jenže v konzumní očistci najdeme jenom nenávist a lež. Vše jistě směřuje k tomu, že robot prezident bude vyznamenávat roboty, lidi se odsunou z civilizace do rezervace, nejsou lidi tak nejsou problémy.