Jak dokáže dítě „přepínat“ mezi jazyky?

Je to poměrně běžné u dvoujazyčných rodin. A klidně může dítě chodit do školy i do školky. Prostě umí obojí. Občas se mu to sice na začátku plete, ale časem se opravdu naučí používat jazyky odděleně, simultánně. Pak i v dospělosti s tím nemá problém. Zažil jsem hospodu ve Švajcu, kde seděli dědkové u jednoho stolu a normálně se bavili… teda… normálně… jeden mluvil německy a druhej francouzsky. S kolegou jsme byli ve Švajcu a 4 u jednoho stolu jsme se bavili pěti jazyky. Pro dítě by to vůbec nebyl problém. Přepínalo by podle toho, na koho by mluvilo. Pak jsem to zažil ještě jinde ve Švajcu a dokonce v Maďarsku.

Pokud se člověk naučí mluvit tím jazykem do 12 let, tak nemá problém přepínat mezi jazyky. Navíc slovní zásoba takového dítěte je maximálně 1000 slov, jednoduchá gramatika a jednoduché věci i témata, rodina, nakupování, okolí, příroda, nezatěžuje se vyjímkami v jazyce a netrpí stresem jako děti ve škole, protože budou hodnoceni učitelem a ostatní se jim třeba mohou smát. Manželka je Slovenka, ale její matka je Češka a tak venku mluvila slovensky a doma česky aniž by si to uvědomovala. Stejně tak maďarsko slovenské přepínání není problém. No a když se našinec rozhodne, že se začne učit cizí jazyk a nemá v rodině rodilého mluvčího, je odkázán na knihy, které jsou založeny na zcela jiném principu.